logo SVOL tisk

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.
Před cca 1 rokem jsme se s manželkou rozhodli koupit les. Je to několik úzkých dlouhých parcel (selský les na Vsočině).  Máme problém s některými sousedy, kteří patrně vedeni záměrem rozšířit svoji parcelu vysázeli část stromků na naši parcelu, část na hranici a část cca 20 cm od hranice – jde o malé smrky. Logická by byla vzdálenost cca 1 m od hranice – abych nezasahoval do  sousedova a zároveň nenarušil zápoj stromků. Lze získat informaci, jak se na uvedenou situaci dívá náš právní řád a zvyklosti, jak bych měl v tomto případě postupovat, případně jak postupovat v budoucnu, kdy se budou stromy rozrůstat – aby nebylo řešeno to, kdo zabere více plochy či slunce souseda?  
Účinný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je v této věci poměrně jednoznačný: § 1017 (1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a…

Před cca 1 rokem jsme se s manželkou rozhodli koupit les. Je to několik úzkých dlouhých parcel (selský les na Vsočině). Máme problém s některými sousedy, kteří patrně vedeni záměrem rozšířit svoji parcelu vysázeli část stromků na naši parcelu, část na hranici a část cca 20 cm od hranice – jde o malé smrky. Logická by byla vzdálenost cca 1 m od hranice – abych nezasahoval do sousedova a zároveň nenarušil zápoj stromků. Lze získat informaci, jak se na uvedenou situaci dívá náš právní řád a zvyklosti, jak bych měl v tomto případě postupovat, případně jak postupovat v budoucnu, kdy se budou stromy rozrůstat – aby nebylo řešeno to, kdo zabere více plochy či slunce souseda?
 Účinný občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je v této věci poměrně jednoznačný: § 1017 "(1) Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo…

Je možné bez vědomí a souhlasu vlastníka (pachtýře) pozemků určených k plnění funkcí lesa instalovat tzv. kešky, tzn. schránky/pouzdra/obaly využívané při geocachingu? Jak lze naložit s keškami, které byly na pozemky určené k plnění funkcí lesa umístěny bez souhlasu vlastníka?
K umístění tzv. kešek na cizím pozemku je vždy zapotřebí souhlasu vlastníka pozemku. To vyplývá z exkluzivní povahy vlastnického práva, do kterého lze (mimo zásahy umožněné přímo zákonodárcem, jako je např. sběr lesních plodů) zasahovat (např. právě umístěním kešky či…

Může vlastník lesa (nebo nájemce s povinnostmi vlastníka lesa) v chatové oblasti omezit počet aut u jednotlivých chat (aby u jedné chaty nestála na PUPFL více než dvě auta). Může vlastník lesa vymezit místo u chaty pro stání těchto aut. Jak to smluvně, legislativně ošetřit?
Stání motorovými vozidly na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je ustanoveními § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona zakázáno. Zákaz se podle § 20 odst. 3 zákona nevztahuje na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese,…

Stávající nájemní smlouva na lesní majetek byla uzavřena v r. 1994. V letošním roce město získalo od VLS s. p. 10 ha pozemků. Je možné tyto nově nabyté pozemky doplnit formou dodatku k stávající nájemní smlouvě do předmětu nájmu, nebo je nutné podle OZ na nově nabyté pozemky podepsat pachtovní smlouvu?
Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se práva a povinnosti vzniklé od 1. 1. 2014 řídí ustanoveními NOZ. Podle § 3028 odst. 3 NOZ se právní poměry, které se netýkají práv osobních,…

Za účelem správy městského lesního majetku založilo město společnost s ručením omezeným. Město je jediným společníkem a vlastníkem této společnosti. Společnost spravuje lesní majetek na základě nájemní smlouvy o pronájmu lesních pozemků z r. 1994. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že město "pronajímá své lesní pozemky obchodní společnosti za účelem provozování činností, které má obchodní společnost zapsané v OR". Mezi těmito činnostmi je mj. lesnictví a těžba dřeva. Nyní se objevil názor, že výlučným vlastníkem vytěženého dřeva je město a společnost s ním nemůže obchodovat. Ve smlouvě není uvedeno, ve kterém momentu přechází vlastnické právo k vytěženému dřevu na společnost. Jak se věci ve skutečnosti mají? Pokud obchodní společnosti nevzniká právo k vytěženému dřevu z titulu nájemní (pachtovní) smlouvy, jak tuto záležitost ošetřit?
Nájemní smlouva mezi městem a společností s ručením omezeným byla uzavřena v roce 1994, tedy ještě za účinnosti „starého“ občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění). Podle jeho § 663 platilo, že „nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za…

Jaké změny přináší nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 do nájemních vztahů? Jakou právní úpravou se budou řídit stávající nájemní smlouvy lesních pozemků, které svou povahou odpovídají charakteristice pachtu?
Zásadní změnou, která je se vstupem v účinnost nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) v souvislosti s nájemními vztahy spojena, je obnova pachtu jako samostatného právního institutu při současném zúžení rozsahu, který zaujímá institut nájmu. Nájem…