SVOL považuje vyhlášení NP Křivoklátsko za nedostatečně uvážené a s ohledem na potenciální rizika velmi problematické. Důvody, které jej k tomu vedou, jsou obsaženy ve stanovisku schváleném republikovým výborem v lednu letošního roku. Zároveň podporujeme petici, která nesouhlasí s vyhlášením NP Křivoklátsko.
Již v roce 2013 SVOL důrazně žádal kompetentní orgány a osoby o přehodnocení přístupu ohledně nutnosti vyhlásit Národní park Křivoklátsko a upuštění od záměru jeho vyhlášení.
V souvislosti s prohlášením nové vlády v r. 2021 toto téma opět ožilo. S výjimkou nezbytné korekce mysliveckého hospodaření jsou podle SVOL požadavky na vyvážený vývoj území Křivoklátska pod stávající správou státních lesů v principu zajištěny (chráněná území, lesnický park, modelový les). Na druhé straně finanční ztráty vyplývající z navrhovaného zřízení NP jsou zcela zásadní.
Přiměřené využívání produkčního potenciálu dříví diferencovaně dle stanovišť a jeho adekvátní zhodnocení naopak podporuje regionální rozvoj a lokální zaměstnanost. Potenciál vysokého podílu státních lesů v ČR lze využít i k přiměřenému zajištění funkcí, o které usilují národní parky, aniž se zcela zřekneme produkce, a to formou přírodních nebo lesnických parků, jak je zvykem v sousedních zemích Evropy. Zahrnutí těchto forem správy území do lesního práva i práva životního prostředí lze provést bez větších obtíží.
VYČÍSLENO
Zjištěné dopady zřízení NP na ekonomiku polyfunkčního lesního hospodářství jsou následující:
- Oba největší lesní podniky (Lesy ČR, s. p. a Vojenské lesy a statky ČR, s. p.) dosahují na ploše navrhovaného NP v průměru 15,946 mil. Kč ročního zisku.
- V uvedené oblasti se těží 67 % jehličnaté hmoty a 33 % listnaté hmoty, ale při obnově lesa je tento poměr opačný (32 % jehličnanů a 68 % listnáčů).
- V případě splnění požadavků IUCN pro NP II. stupně, tj. podílu 75 % bezzásahového území, dojde k průměrné roční ekonomické ztrátě 11,681 mil. Kč.
- Již v současné době je z důvodu respektování požadavků ochrany přírody snížena těžební činnost o 39 % a tím snížen zisk o 2,994 mil. Kč.
Předpokládané dopady na státní rozpočet v případě vzniku NP byly vyčísleny takto:
- Nároky NP Křivoklátsko na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) se budou pohybovat na úrovni minimálně 39,4 mil. Kč ročně při předpokládaném počtu 57 zaměstnanců.
- Celkově vzrostou oproti stávajícímu CHKO nároky na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) minimálně o dalších 38,6 milionu Kč ročně (po započtení snížení nákladů na stávající CHKO).
- Dále je nutno počítat s investičními náklady na nákup a rekonstrukci budovy pro správu NP ve výši přes 29 milionů Kč.
Zdroj: Socio-ekonomická studie stanovující ekonomické dopady do regionu Křivoklátska v případě převedení části území do kategorie užívání Národní park (Grantová služba Lesů České republiky, s. p., z roku 2017, plné znění)
Podle SVOL záměr vyhlášení NP Křivoklátsko přehlíží zejména následující skutečnosti:
- Záměr nezohledňuje dosavadní vývoj, ani aktuální stav v uvažovaném území objektivně. Dosavadní dlouhodobá péče o toto území převážně v režii státních lesů jednoznačně přispěla k vysokému zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby (více jak 80 druhů zejména listnatých stromů a keřů). Také ochrana lesních ekosystémů je zde již po desetiletí odpovídajícím způsobem zajištěna, a to diferencovaně podle skutečné ochranářské hodnoty jednotlivých částí území. Kombinací vhodné péče o lesy a odpovídající ochrany přírody se prokazatelně zvyšuje celková biodiverzita v území. Jen díky dosavadnímu přístupu mohly být zařazeny rozsáhlé části území do evropské soustavy Natura 2000, a to jak z hlediska četnosti chráněných přírodních stanovišť, tak i druhů flóry a fauny.
- Současná ochrana daného území (chráněná krajinná oblast /CHKO/, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, soustava Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO) zajišťující plnění komplexu společenských funkcí lesa s důrazem na funkce přírodoochranné je dostatečná a společensky, sociálně-ekonomicky efektivní.
- Specifikem Křivoklátska je vzorové trvale udržitelné polyfunkční lesní hospodaření, které je dlouhodobě propojené se zájmy ochrany přírody i místních obyvatel. Dokladem toho je nejen vyhlášení příslušné CHKO, ale také založení prvního lesnického parku u nás v roce 2010. Území je navíc součástí Modelového lesa ČR zapojeného do Mezinárodní sítě modelových lesů.
- V případě rychlého a neuváženého zavedení dosud převažujícího konzervačního přístupu k národním parkům hrozí i na Křivoklátsku nastolení tzv. bezzásahového režimu. Tento přístup převážně nevede k dosažení cíle ochrany, ale často právě naopak k překotné a velkoplošné destrukci lesních ekosystémů, jak jsme toho aktuálně svědky v případě Národního parku České Švýcarsko.
- S konzervačním přístupem úzce souvisí reálné riziko šíření kůrovce do okolních, často i vzdálenějších oblastí, jak se nyní děje na Děčínsku a Rumbursku. Přitom na Křivoklátsku se nachází mimo jiné také lesy největší soukromý lesní majetek v České republice.
- Celé území má již nyní vysokou návštěvnost (turisticky atraktivní hrad Křivoklát, snadná dopravní dostupnost z Prahy, Kladna i Berouna). Zřízení NP přinese zvýšení návštěvnosti a další eskalaci tlaku na nejcennější části oblasti; nelze opomenout ani skutečnost, že území je přetíženo také rozsáhlou rekreační zástavbou, a to jak pokračujícím rozvojem chalupaření, tak stavbami chat (v regionu je více než 4 500 chalup a chat).
- Pro budoucnost vnímání každého NP je zásadní podpora občanů regionu, do jejichž života zasahuje. Tu však návrh na zřízení NP Křivoklátsko dlouhodobě postrádá. Přesvědčovací a vysvětlovací kampaň Ministerstva životního prostředí trvá již déle než deset let, přesto občané, dotčené orgány státní správy, státních lesů a stavovských lesnických organizací dávají formou petic a anket zřetelně najevo svůj trvalý nesouhlas s tímto záměrem.
- Přetrvávajícím závažným problémem celého území je zvýšený stav spárkaté zvěře a její nevyvážené působení na vývoj zejména lesních ekosystémů (důsledkem jsou škody na vznikající přirozené obnově lesa a vysoké náklady na ochranu již obnovených ploch). Tento problém se však netýká jen Křivoklátska, patří v současné době k závažným problémům na převládajícím území České republiky a není uspokojivě vyřešen ani ve stávajících národních parcích. Daný systémový problém české myslivosti tedy nemůže vyřešit ani zřízení dalšího národního parku. K tomu je nezbytná zásadní systémová změna zákona o myslivosti. V tomto směru bude SVOL jako zástupce nestátních vlastníků lesů v České republice i nadále prosazovat potřebné změny myslivecké legislativy.
Stanovisko SVOL ke zřízení NP Křivoklátsko ze dne 11. ledna 2022 v plném znění.
Otázky a odpovědi k problematice vyhlášení NP Křivoklátsko, odkazy na fotografie, mapy, hodnotící studie, oficiální dokumenty a další podrobnosti k petici najdete na blogu www.otevrenekrivoklatsko.cz.