„Pocházím z menší vesnice a moje rodina neměla s lesnictvím nic společného, ale do přírody – a hlavně do lesa – mě to táhlo odmalička,“ vzpomíná Pavel Bambula. Prvním krokem k vysněné profesi byla Střední lesnická škola v Písku, následovaná Lesnickou fakultou v Brně. Po krátkém působení za katedrou základní školy nastoupil v roce 2004 jako lesník do Lesního družstva obcí Měřín (LDO Měřín), kde v roce 2018 převzal roli prokuristy.
Přestože mu život nabídl i jiné profesní zkušenosti, zůstal věrný lesnictví. „Napadlo mě to snad jen v těžkých chvílích při kůrovcové kalamitě, ale vždy to rychle pominulo. Moje práce se totiž stala i mým koníčkem. Dělám to, co jsem si v mládí vysnil – a dělám to rád,“ říká otevřeně.
LDO Měřín hospodaří na majetku 15 obcí v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou. Jedná se o rozlohu 940 hektarů, v nadmořských výškách mezi 460 a 694 metry. „Podle LHP z roku 2018 tvořil smrk 80 % plochy a 88 % zásoby. Tato čísla ale vzala za své s nástupem kůrovcové kalamity, která začala koncem roku 2017 a naplno udeřila v letech 2019 a 2020. Roční těžba tehdy dosahovala až devíti etátů,“ popisuje situaci pan Bambula. Těžce byly postiženy především porosty starší padesáti let, částečně i ty mladší. Následná obnova už je téměř u konce – zalesněno bylo přes 300 hektarů pomocí 1,5 milionu sazenic. „Snažíme se o smíšené porosty smrku a modřínu, s využitím přirozené obnovy buku a olše. Obnova ale naráží na překážky – mráz, sucho a škody zvěří. Přesto už některé porosty dosáhly fáze zajištění,“ dodává.
Specifický je i způsob hospodaření v rámci družstva. „Práce s majetkem patnácti obcí, střídání statutárních orgánů po čtyřech letech a výpočet nájemného přinášejí určité komplikace. Na druhou stranu to vyžaduje systematičnost a důslednost, což má i své výhody.“
Na otázku, jak vnímá novelu lesního zákona, reaguje pragmaticky: „Je určitě dobře, že byla po třiceti letech schválena. Vítám prodloužení doby obnovy a zajištění porostů, snížení obmýtí i závazných ukazatelů. Dává to větší volnost hospodářům v terénu.“ Co však v novele podle něj chybí, je například reforma státní správy lesů nebo usnadnění sdružování drobných vlastníků.
Pavel Bambula oceňuje roli SVOL, jehož je Lesní družstvo Měřín členem od roku 1996. Do chodu sdružení se v letošním roce aktivně zapojil i na celostátní úrovni, kdy byl jako nový předseda regionální organizace SVOL pro Vysočinu zvolen také zástupcem regionu v republikovém výboru. „Pro lesní majetky je SVOL jednoznačně přínosem. Je to nejsilnější lesnická organizace pro nestátní vlastníky a má skutečný vliv na dění v oboru. Členství je i symbolem určité prestiže. Jednotlivec toho nezmůže tolik jako silná a jednotná organizace,“ uzavírá.
Přečtěte si také další rozhovory: Arnošt Buček – Každý lesník má úžasnou tvůrčí práci, Zuzana Navrátilová – Cílem lesního hospodaření není ničit, ale udržovat les zdravý.
