Jako první na otázky odpovídal Ing. Martin Fojt, správce Kolowratského majetku.

Na jak velké rozloze hospodaří Kolowratské lesy?

Kolowratské lesy hospodaří na lesním majetku Jana Kolowrata Krakowského a současně majetcích několika obcí. Jedná se převážně o lesy v oblasti Orlických hor a podhůří s rozlohou více než 5.500 ha.

Jaké dopady má kůrovcová kalamita na hospodaření Kolowratských lesů? Jak velký propad příjmů jste zaznamenali v důsledku nízkých výkupních cen dřeva?

Kůrovcová kalamita ovlivňuje všechny vlastníky lesů v České republice bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o malého vlastníka, velkého vlastníka s organizační strukturou pro správu obhospodařovaných lesů či státní podnik Lesy ČR. Kolowratské lesy dle aktuální mapy rajonizace vydané Ministerstvem zemědělství leží v kalamitní zóně. Pokud budeme hovořit o hlavních dopadech ovlivňující hospodaření v Kolowratských lesích, jedná se především o nízké ceny dříví, minimální odbytové možnosti při nadbytku nabízeného dříví na trhu z kalamitních oblastí, problémy s logistikou dopravy dřeva a nedostatkem vagónů pro přepravu dřeva, nedostatkem sadebního materiálu pro zdárnou obnovu lesa a chybějícími lidmi pracujícími v lesním hospodářství v pěstebních a těžebních činnostech. Tyto problémy v různém rozsahu řeší všichni vlastnící lesů a je v současnosti mimo rámec jejich možností kalamitu úspěšně zlikvidovat. Účinná pomoc ze strany státu stále nepřichází, ačkoliv o ni žádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a rovněž církevní lesy již od počátku loňského roku. Propad příjmů z prodeje dříví u Kolowratských lesů činil v roce 2018 více než 30 %, což je pro správu obhospodařovaného majetku včetně kulturních památek zásadní problém. Bohužel však na vývoj cen v době kalamity nemáte jako vlastník lesa vůbec žádný vliv. Tato situace vyhovuje zejména dřevařskému průmyslu, kdy pilaři mají dostatek suroviny za neodpovídající nízkou cenu. V kvartálních kupních smlouvách se především v současnosti řeší možnost dodávek dříví a cena se stává mnohdy bohužel druhořadou. Situace je zcela jistě dramatičtější u vlastníků lesů na Moravě, jižních Čechách a částečně i Vysočině nacházejících se v mimořádně kalamitních zónách, kde propad cen dříví je více než 50 % a vznikají kalamitní holiny s povinností obnovovat les, což obnáší nemalé náklady. Zřejmě tyto oblasti jsou stále daleko od Prahy, aby naši představitelé státu přijali rovněž odpovědnost za řešení problémů spojených s kůrovcovou kalamitou, která svým rozsahem zásadně mění krajinu v České republice. Jakmile však přestane být plněna vodohospodářská funkce lesů v důsledku nezalesněných obrovských oblastí, bude pro nás jako společnost na dodatečná opatření již pozdě. Voda je základem života a to se nezmění.

Uvažujete o prodeji části lesů v důsledku situace na trhu se dřevem?

Řešení prodeje lesů je pro rod Kolowratů nepřijatelným východiskem, jeho hospodaření v lesích má dlouhodobou tradici a datuje se od roku 1640. Je velkým závazkem pro současného vlastníka Jana Kolowrata Krakowského vůči minulým i budoucím generacím a v neposlední řadě i státu uchovat hodnoty v lesích. Cílem Správy Kolowratských lesů je nepochybně ubránit spravované lesy kůrovcové kalamitě a využít veškerých možností efektivní obrany. Bez finanční pomoci státu to však zřejmě nebude dlouhodobě udržitelné při nízkých cenách dříví. Jakmile se zastaví koloběh činností v lese (těžba kalamitního dříví, obnova lesa, výchova lesa) nastává konec a  vlastník skutečně stojí před rozhodnutím o prodeji lesa. Současně dojde k dalšímu odlivu lidí pracujících v lese, kterým nikdo nebude moci bez peněz zadat práci.

Kupují Kolowratské lesy lesní pozemky? Jestliže ano, proč?

Nákup lesních pozemků je v případě Kolowratských lesů vázán na polohu nabídnutého lesního majetku. Cílem je jednoznačně scelování majetkové držby a tím efektivnějšího obhospodařování. V současnosti se však nejedná o žádné významné výměry získávaného lesa koupí. Dá se však očekávat, že se situace z hlediska množství nabídek prodeje lesa bude měnit.

Jaký dopad má kůrovcová kalamita podle Vašich zkušeností na ceny lesních pozemků a na objem obchodu s lesními pozemky? Prodávají se lesní pozemky méně nebo více než např. před pěti lety?

Kůrovcová kalamita bude mít nepochybně vliv na klesající cenu lesních pozemků. Průměrné ceny lesních pozemků, tedy i s lesním porostem, se v posledních letech pohybovaly v rozmezí 15 – 20 Kč/m2. Byly však případy, kdy cena kvalitních mýtních smrkových porostů přesáhla hranici 40 Kč/m2. Je však v současnosti velice nepravděpodobné, že tyto ceny budou tržními a velice často bude docházet k výraznému snížení bez ohledu na ocenění ze znaleckých posudků. Bude se projevovat zásadně nejistota vlastníků a potencionálních kupujících z dalšího vývoje a postupu kůrovcové kalamity v ČR. Zcela jistě bude docházet k panickým prodejům lesních pozemků, kde hodnota bude na úrovni několika korun za metr čtvereční, čímž bude prodávající řešit pro sebe problém s kůrovcem. Je to však velice špatné řešení, kdy les vytvářely generace vlastníků a dnešní majitel je nucen k prodeji v důsledku nečinnosti státu a rozsáhlé kůrovcové kalamity. Bez finančních prostředků není vlastník schopen zajistit koloběh činností v lese (obnova lesa, výchova porostů a obnovní mýtní těžba), k čemuž bude v letošním roce nepochybně docházet.

Jak by měl nad rámec už přijatých opatření pomoci vlastníkům lesů stát? Souhlasíte např. s návrhem, aby Lesy ČR omezily objem prodávaného dříví na tzv. etát?

Stát ovládá z výměry lesů ČR (2,6 mil. ha) velký podíl, jedná se o 54 % z celkové výměry. Rozhodnutí podniku Lesy ČR s. p. vždy bude ovlivňovat nestátní vlastníky lesů, kterých je více jak 300 tisíc. Tedy i omezení množství dříví, které umístí na trh, je předpokladem k zajištění odbytových možností dříví pro nestátní vlastníky. Pochopitelně by se muselo státní dříví dlouhodobě skladovat a zřejmě by docházelo ke zhoršování kvality, ale trh se dřívím by nebyl zahlcován tímto dřívím. U státního podniku toto opatření by mohlo být realizovatelné, chybí však zájem přesvědčit vládu o nutnosti tohoto kroku. Obnášelo by to krátkodobé financování státního podniku, a to doposud tak nebylo. V současnosti mají Lesy ČR s. p. závazky u bankovních ústavů na pokrytí provozních prostředků a v minulých 5 letech odvedly do státního rozpočtu desítky miliard korun. Paradoxem je i skutečnost, že státní podnik musel v době kalamity odvést do státního rozpočtu přes 2 miliardy korun, které mu pochopitelně chybí na zajišťování koloběhu činností v lese, zejména obnov lesa. Takovýto nezodpovědný přístup by si žádný větší vlastník lesa vůbec nedovolil v době kalamity. U vlády a politiků se však na to nahlíží zřejmě jinak, chybí odpovědnost za tyto chybná rozhodnutí. Přijatá legislativní opatření v boji proti kůrovcové kalamitě nemají doposud pro vlastníky žádoucí efekt. Nejzásadnějším by bylo zajistit financování lesního hospodářství, když jako vlastník lesa nemůžete kalamitní dříví z důvodu jeho nadbytku vůbec umístit na trh, nebo je cena jehličnatého dříví tak nízká, že nepokrývá náklady na zajištění všech funkcí lesa. Můžeme hovořit, že k tomuto kritickému stavu dochází při poklesu průměrného zpeněžení smrkových sortimentů surového dříví pod 1.000 Kč/m3. Při chybějících finančních prostředcích nemáte jako vlastník možnost zajistit a podporovat všechny funkce lesa. Začíná to umělou obnovou lesa, kdy začnete preferovat na obrovských holinách bez lesa pouze sukcesní vývoj a pionýrské dřeviny (bříza, vrby, topoly, ...). Šetří se tím nepochybně náklady, ale je to hazard se zajišťováním veškerých funkcí lesa do budoucna. Žádné generace od počátku 20. století v době po kalamitě kůrovců, mnišky či imisí tento přístup nepreferovaly a okamžitě za velkého úsilí zajišťovaly umělou obnovu na poškozených plochách. Současná generace mohla tak využívat zdárně obnovené lesy. Nelze však očekávat, že na obrovských rozlohách se úspěšně uplatní přirozená obnova, když chybí mateřské stromy. Pokud není vládě osud lesů v naší zemi lhostejný, a plně si uvědomuje především význam lesů pro vodní režim v krajině, klima a ochranu půdy, měla by rovněž přijmout odpovědnost a okamžitě finančně pomoci všem vlastníkům lesů. Lesy jako národní bohatství jsou skutečně ohroženy kůrovcovou kalamitou, která v historii našeho státu nemá obdoby. Bez lesa nám bude chybět voda, zásadní zdroj života.

Více informací najdete na www.kolowrat.com