Vyjádření SVOL do veřejné konzultace Evropské komise
Návrh aktu v přenesené pravomoci k úpravě přílohy I nařízení proti odlesňování (EUDR)
Se závěry provedeného komplexního posouzení EUDR a návrhem aktu v přenesené pravomoci jako součásti tzv. simplifikačního balíčku se neztotožňujeme. Důvodem je skutečnost, že stávající zjednodušení EUDR z prosince 2025 je nedostatečné a součástí simplifikačního balíčku zveřejněného Evropskou komisí (EK) nejsou další potřebné změny EUDR. Postrádáme zejména zavedení nové kategorie zemí se zanedbatelným rizikem odlesnění a snížení závazných procent kontrol pro země s nízkým rizikem. Tyto změny by znamenaly skutečné zjednodušení EUDR.
Potřeba zavést čtvrtou kategorii rizikovosti zemí
Současná kritéria rizikovosti zemí jsou založena především na hodnocení, zda na území daného státu dochází k odlesňování, případně zda se plocha lesů zvyšuje. Tento přístup však zcela opomíjí riziko tzv. nepřímého původu relevantních komodit a produktů prostřednictvím třetích zemí, ve kterých dochází ke zpracování komodit pocházejících ze zemí s vysokým rizikem odlesňování.
Pokud jsou relevantní komodity nebo produkty dovezené ze zemí s vysokým rizikem odlesňování následně zpracovány v jiné zemi, jsou při vývozu do EU zpravidla deklarovány jako produkty pocházející z této zpracovatelské země. V praxi tak může docházet k legalizaci komodit a produktů, jejichž skutečný původ je spojen s odlesňováním, přestože by při přímém dovozu na trh EU nesplňovaly požadavky EUDR.
Tento problém je zvlášť významný u zemí s vysokou koncentrací zpracovatelského průmyslu a rozsáhlými dovozy relevantních komodit ze třetích zemí. Stávající systém kategorizace rizikovosti proto nevytváří dostatečný rozdíl mezi zeměmi, které disponují dlouhodobě funkčními a auditovatelnými systémy sledovatelnosti původu komodit, a zeměmi, které primárně vystupují jako významné zpracovatelské a reexportní uzly pro komodity pocházející z rizikových oblastí.
Z tohoto důvodu považujeme zavedení čtvrté kategorie rizikovosti zemí za nezbytné. Součástí hodnocení rizikovosti by neměla být pouze míra domácího odlesňování, ale rovněž schopnost dané země věrohodně doložit skutečný původ relevantních komodit a produktů, úroveň sledovatelnosti dodavatelských řetězců, míra reexportu a zpracování komodit pocházejících z rizikových zemí a riziko obcházení pravidel EUDR prostřednictvím třetích zemí.
Rozšíření seznamu relevantních produktů je v rozporu s cílem simplifikačního balíčku
Co se týče vlastního návrhu aktu v přenesené pravomoci, tak ten přidává sedmnáct nových relevantních produktů a pouze čtyři odebírá. Např. v případě komodity dřevo, která je naším hlavním zájmem, k žádnému slučování nebo úplnému vypuštění kódů nedošlo. Takový přístup je v přímém rozporu se samotným smyslem simplifikačního balíčku. Ze samotného článku 34 EUDR (Přezkum) navíc jednoznačně vyplývá, že „EK může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny přílohy I, pokud jde o odpovídající kódy KN relevantních produktů, které obsahují relevantní komodity…“. Může se tedy jednat o úpravy v rámci HS kódů, nikoliv o zcela nové produkty. Současná detailní úroveň kódování relevantních produktů tak zůstává zejména pro mikro a malé primární hospodářské subjekty zbytečně složitá a administrativně zatěžující.
Odstranit vysoký počet zbytečných kontrol v zemích s nízkým rizikem
Simplifikační balíček se nijak nedotýká ani vysokého počtu kontrol hospodářských subjektů v zemích s nízkým rizikem, a to včetně mikro a malých primárních hospodářských subjektů podléhajících zjednodušenému prohlášení o náležité péči. Vzhledem ke stávajícímu nastavení není vůbec jasné, co vlastně má být předmětem kontrol těchto subjektů. V praxi se tak bude ve většině případů jednat o formální kontroly k naplnění stanovených procent kontrolní činnosti. Enviromentální cíle EUDR lze přitom naplnit jedině kvalitní kontrolou rizikových oblastí, kde k problémům s odlesňováním skutečně dochází. V této souvislosti nelze nezmínit, že členské státy (ČS) byly na základě související legislativy EU nuceny promítnout potenciální porušení EUDR také do národních trestněprávních předpisů. Za řadu pochybení s relativně malou společenskou nebezpečností tak aktuálně hrozí až drakonické sankce včetně trestů odnětí svobody.
Odstranit přetrvávající složitost a administrativní náročnost související s lokalizací
Z hlediska hospodářských subjektů je zásadním problémem EUDR skutečnost, že stávající možnosti lokalizace místa vzniku (výroby) relevantních komodit a produktů, počínaje geolokalizací a konče dalšími alternativami (např. poštovní adresa subjektu), tuto nejpracnější součást prohlášení o náležité péče nijak nezjednodušují. Na tom nemůže nic změnit ani informační podpora připravovaná pro hospodářské subjekty jednotlivými ČS. Pro naprostou většinu fyzických osob či mikropodniků jsou dosud navržená „vylepšení“ EUDR v této oblasti nevyužitelná z důvodu přetrvávající složitosti a administrativní náročnosti.
Nevytvářet další nadbytečné administrativní překážky a celounijní nástroje
V přiložených aktualizovaných pokynech EK se nově navrhuje možnost prokazování souladu komodit a produktů uváděných na trh s požadavky EUDR prostřednictvím centrálního úložiště právních předpisů ČS. Vzhledem ke zkušenostem s (ne)funkčností jiných celounijních nástrojů (např. samotného informačního systému EUDR) však nelze ani zde vyloučit problémy s úplností jeho naplnění, nepravidelností prováděných aktualizací a z toho vyplývající neprokazatelností nesouladů s EUDR. To platí i v případě, že obsahem úložiště budou výhradně předpisy ČS k ochraně životního prostředí. Pokud by měly být shromažďovány ostatní právní předpisy zmiňované EUDR (účetní, daňová, pracovní a další legislativa), zmíněné problémy by se násobily.
Nejednoznačnost výkladů
Co se týče samotných FAQ, tak přes snahu EK o výklad nejasných ustanovení EUDR projevující se jejich opakovanými aktualizacemi, nejsou některé odpovědi na položené dotazy dosud jednoznačné. Jako příklad za všechny lze uvést odpověď na FAQ 3.27. (Kdy bych měl aktualizovat své zjednodušené prohlášení? Existují situace, kdy musím předložit nové zjednodušené prohlášení?). Z ní vyplývá, že zjednodušené prohlášení „by mohlo být aktualizováno, ale není to nutné“ při změně množství či zahrnutí nových pozemků. V rozporu s příslušným článkem EUDR je však hned následně uvedeno, že „nové prohlášení musí být předloženo“ při uvádění nových produktů na trh. Do pokynů či FAQ není doplněna ani standardizovaná šablona zjednodušeného prohlášení, která by přispěla k uživatelsky komfortnějšímu podání zjednodušeného prohlášení fyzickými osobami, mikro a malými primárními hospodářskými subjekty.
Nepředvídatelnost pro hospodářské subjekty
Závěrem musíme konstatovat, že deklarace EK, že jejím cílem není otevírat samotné nařízení kvůli předvídatelnosti pro hospodářské subjekty, je v přímém rozporu s návrhem aktu v přenesené pravomoci. Ten přidáváním nových produktů současnou situaci kolem EUDR naopak ještě více komplikuje. Z tohoto důvodu důrazně žádáme EK, aby svůj dosavadní přístup k dalšímu vývoji EUDR zásadně přehodnotila. Cílem musí být skutečné zjednodušení a ním související předvídatelnost a právní jistota hospodářských subjektů.
Podrobnosti zde: Připomínky od: Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (zkr. SVOL)