"Zásadním přínosem akce byla informace, že i jednoduchý bavorský lesní zákon zajistí velice slušnou úroveň lesnického hospodaření. Nahrazení příkazů a omezení finančními pobídkami vede k dostatečnému prosazení zájmu státu i veřejnosti. Ponechání volnosti vlastníkům vede k pestrosti způsobů hospodaření a zajišťuje stabilitu celého systému. Masivní podpora sdružování vlastníků zajišťuje v Bavorsku efektivní hospodaření a jistotu odborné úrovně i u těch nejmenších vlastníků," říká předseda SVOL Jiří Svoboda.
Lesy v Bavorsku zaujímají 34 % území státu, což je podobné jako v České republice. Rozdílný je však poměr jednotlivých druhů vlastnictví. Zatímco v ČR převažuje podíl státního lesa, v Bavorsku je tomu obráceně. Státní lesy činí 32,3 % (z toho lesy Svobodného státu Bavorsko, spravované Bavorskými státními lesy AöR pod právním dohledem Bavorské lesní správy 30,1 %, zbytek tvoří federální lesy 2,2 % - lesy Spolkové republiky Německo, jedná se převážně les na výcvikových plochách Bundeswehru). Soukromé lesy v Bavorsku činí 54,2 %, jedná se cca o 700 000 vlastníků lesů. 13,5 % představují tzv. „Körperschaftswald“ v překladu společenstevní lesy, kam jsou zahrnuty lesy obecní i církevní.
Podle bavorského lesního zákona je třeba příkladně hospodařit právě se státními a společenstevními lesy. Volně žijící zvěř je v Bavorsku vnímána jako přirozená součást ekosystému, ale les má přednost před zvěří. Stavy zvěře by měly být na takové úrovni, aby byla umožněna obnova lesa bez potřeby ochranných opatření proti zvěři (čl. 18, odst. 1 lesního zákona). Orgány pověřené řízením a správou lesů musí podle zákona zejména udržovat nebo vytvářet místně vhodné, přirozené, zdravé, výkonné a stabilní lesy a mají také zabezpečovat a zlepšovat ochrannou a rekreační funkci lesa a jeho biologickou rozmanitost, co nejvíce zvyšovat produkci dřeva, udržovat zásoby dřeva k tomu potřebné, využívat lesní produkty podle ekonomických zásad a chránit les před poškozením.
Státní lesy a společenstevní lesy nad 5 hektarů jsou povinné hospodařit podle lesního hospodářského plánu. Vlastník soukromého lesa od 50 hektarů musí hospodařit podle LHP pouze v případě, že chce žádat o finanční podporu od státu. Na rozdíl od České republiky však LHP nemá žádná závazná, nýbrž pouze doporučující ustanovení. LHP nestanovuje vlastníkovi maximální výši těžby, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin či minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku, jako je tomu u nás. LHP zpracovávají nižší lesní úřady, nejsou schvalovány dalším úřadem, žádný orgán ochrany přírody se k LHP již nevyjadřuje. Správa lesů je dvoustupňová. Nejvyšším lesním úřadem je Státní ministerstvo výživy, zemědělství a lesnictví, nižšími lesními úřady pak úřady pro výživu zemědělství a lesy. V červenci loňského roku rozhodla bavorská vláda o modernizaci a přeskupení zemědělské správy. V současnosti je tak v Bavorsku 32 nižších lesních úřadů, jejichž regionální odpovědnost je stanovena podle okresů a nezávislých měst. Dle místních podmínek a potřeby mají některé z nich pobočky specializovaného oddělení lesního úřadu ev. vzdělávací zařízení apod. Lesní úřady vykonávají dozor v lesích za účelem zachování lesa, jeho ochrany před poškozením a zajištění řádného hospodaření v něm, zpracovávají lesní hospodářské plány, poskytují vlastníkům lesů a jejich sdružením bezplatné poradenství a odborné vzdělávání, podporují činnost lesnických sdružení, poskytují služby v komunálních lesích, mají ve své gesci agendu Natury 2000 v lese a management zaměřený na ochranu lesů. Vedle dalších činností realizují také lesní pedagogiku. Hlavním mottem bavorské správy lesů je přiznání svobodné volby vlastníkům lesů ohledně jejich majetku, posílení jejich kompetencí a podpora organizovaných lesnických sdružení.
Důvěra ve vlastníky
Jak uvedl náš průvodce Karl-Heinz Melzer z lesního úřadu Tirschenreuth, s určitou dávkou zjednodušení lze konstatovat, že pokud soukromý vlastník lesa v Bavorsku nemá ve svém lese kůrovce, nemá v podstatě žádné povinnosti. Zákon mu nic nenařizuje, je to jeho majetek, jeho odpovědnost. Lesní plochy, které byly v důsledku škod vymýceny, musí být zalesněny do tří let. Lesní plochy, kde je obnova neúplná, je třeba doplnit do pěti let od těžby. Lhůty lze ve zvláštních případech na žádost prodloužit. Pokud lesní úřad zjistí, že les je napadený kůrovcem, upozorňuje vlastníka lesa na povinnost provést ve stanoveném termínu náležitá opatření. Pokud by vlastník lesa nereagoval ani na opakovanou výzvu, lesní zákon umožňuje lesnímu úřadu, aby asanaci napadených stromů provedl sám na náklady vlastníka. K tomuto institutu přikračují lesní úřady skutečně jen v krajních případech. Pokud vlastník lesa nemá k provedení nutných prací (těžba, asanace, odvoz napadených stromů) potřebnou techniku a personál, najde pomoc u lesnického sdružení, které tyto služby pro své členy poskytuje. Jak jsme byli informováni, v zemském okrese Tirschenreuth za celý loňský rok nebylo zapotřebí institutu nucené správy prakticky vůbec použít – 0 %.
Význam sdružování vlastníků
O významu sdružování vlastníků lesů nejen pro ně samotné, ale i pro stav lesa, informoval podrobně účastníky exkurze Wolfgang Beer, jednatel lesnického sdružení Forstbetribgemeinschaft Tirschenreuth. Sdružení bylo založeno v roce 1969 jako zapsaný spolek. Jeho smyslem a cílem tehdy bylo vytvoření svépomocné organizace pro lepší odbyt dříví z malých hospodářských lesů, rady vlastníkům lesů, společný nákup materiálu a pronájem společně nakoupených strojů. Dnes sdružení obhospodařuje 14 000 hektarů lesa. Členství je dobrovolné, ale vzhledem k výhodám a službám, které vlastníkům lesa poskytuje, jsou jeho členem všichni, kteří vlastní více jak jeden hektar lesa. Sdružení nabízí obhospodařování lesa, plánování a realizaci všech činností souvisejících s lesem, nákup a prodej zboží souvisejícího s hospodařením v lese včetně dříví a také lesnické poradenství. Činnost sdružení je financována z členských příspěvků členů a poplatku 0,50 EUR z prodaného kubíku dřeva. Sdružení je vlastníkem skupinové certifikace PEFC, která je už dnes v Německu v podstatě podmínkou prodeje dřeva. Samozřejmě to vyžaduje, aby každý člen sdružení dodržoval stanovené podmínky certifikace, v opačném případě by musel být se sdružení vyloučen. Jak jsme se dozvěděli, v minulosti se takový případ nevyskytl.
Myslivecké právo
Co se týče mysliveckého práva v Bavorsku, to je neoddělitelně spjato s vlastnictvím pozemku. Každý vlastník pozemku je automaticky tzv. Jagdgenosse (lovecký společník) v loveckém společenství (mysliveckém spolku), což zaručuje naplnění oprávněných zájmů všech zainteresovaných v krajině. Předpokladem vlastního výkonu mysliveckého práva je lovecký lístek. Stavy zvěře v Bavorsku neurčují na základě úživnosti revírů, ani neprobíhá sčítání zvěře. Plán odstřelu se určuje na základě aktuálního stavu zmlazení v obnovovaných porostech.
Dalším markantním rozdílem je minimální velikost honitby. Na rozdíl od ČR, kde je minimální velikost vlastní i společenstevní honitby 500 hektarů, v Bavorsku je minimální velikost vlastní honitby 81 ha, společenstevní honitby 250 ha.