Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je navrhované v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto zákona lze vyhlásit za národní parky „rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového“.
Podle dostupných informací ale v CHKO Křivoklátsko, na jejímž základě má nový národní park vzniknout, převládají z hlediska stupňů přirozenosti lesní porostů nepůvodní lesy, zejména se smrkem ztepilým a borovicí lesní. Tyto nepůvodní lesy tvoří přibližně 47 % lesních porostů. Podíl přírodě blízkých lesů je kolem 4 %. Kulturní lesy s přírodě blízkou skladbou tvoří asi 20 %. Podíl geograficky nepůvodních dřevin činí 11 %.
„Návrh novely upouští od aktivní a dlouhodobé péče o lesy v souladu se zájmy ochrany přírody a nahrazuje ji nepéčí s obrovským rizikem pro vlastní existenci lesních ekosystémů a nemalými finančními nároky na státní rozpočet. A to, proti vůli místních samospráv, občanů v regionů a bez ohledu na názory lesnických odborníků. Dotčené obce podaly proti vyhlášení NP Křivoklátsko osm žalob. Soudní spory dosud nejsou uzavřené, byly podány kasační stížnosti. Považujeme za nepřijatelné, aby Ministerstvo životního prostředí tlačilo vyhlášení NP Křivoklátsko silou,“ zdůrazňuje předseda SVOL Jiří Svoboda.
Bezzásahovost a národní park principiálně nepatří do kulturních živých lesů Křivoklátska, protože tyto lesy jsou výsledkem dlouhodobé, citlivé spolupráce lesních odborníků s živými lesními ekosystémy. Velkoplošná bezzásahovost vede k degradaci lesních porostů a ztrátě ekosystémových služeb. „Živé lesy jsou z hlediska klimatické (vodohospodářské) funkce pro fungování krajiny a celou společnost důležitější než pozorování přírodních procesů“, připomíná předseda SVOL.
SVOL zásadně nesouhlasí s novou povinností vlastníků pozemků zajistit průchodnost stezek a cest, včetně těch, které byly vyznačeny proti jejich vůli. Tento požadavek představuje výrazný zásah do vlastnických práv ve prospěch jiných soukromých subjektů, a to bez jakékoliv kompenzace. Stejně tak považuje za nepřiměřenou i povinnost, která vlastníkům stanovuje povinnost umisťovat varovné tabule upozorňující návštěvníky přírody na možná rizika.
„Jako vlastníci a správci lesů se zkušenostmi s praktickou ochrany přírody nesouhlasíme také s nadbytečnými a nesrozumitelnými pojmy, která zavádí novela v oblasti ochrany druhů a jejich biotopů. Konkrétně se jedná např. o pojem „místní populace“. Obáváme se, že to v praxi povede k nepředvídatelnosti rozhodování orgánů ochrany přírody“, doplňuje předseda SVOL Jiří Svoboda.
