ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Vědci k přemnožené zvěři: Divočáci a myslivci. Kdo z koho?

Vědci z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají faktory ovlivňující možnosti stabilizace početnosti prasat a hledají východiska ze současného nevyhovujícího stavu.

SVOL považuje situaci ohledně přemnožené zvěře za alarmující. Více podrobností naleznete ZDE.

Závěry odborníků z MU v Brně:

Početní stavy divokých prasat v naší krajině v posledních desetiletích významně narostly. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota více než jeden jedinec na km2 a trvale roste. V takovém množství se z nich stává klíčový druh, jenž významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev.

Snahy o redukci aktuální početnosti prasat ovšem často narážejí na to, že podmínky dnešní krajiny jsou pro tento druh příhodné a nijak nelimitují populační růst. Prasata těží zejména ze schopnosti živit se širokým spektrem potravy a zajistit si celoročně kvalitní výživu. V současné krajině ČR mohou populace divokých prasat víceméně po celé vegetační období prosperovat na zemědělských plodinách, na podzim nacházejí v lesích dostatek žaludů a bukvic a v zimě jim výživu významně zlepšuje doplňkové přikrmování a vnadění.

K tomu se přidává i tolerance jejich existence ze strany zemědělců a nepříznivé podmínky pro lov v době vegetace, kdy se úspěšně schovávají v lánech zemědělských plodin. Důsledkem těchto faktorů je nepoměr mezi vysokou reprodukční schopností a omezenou kapacitou uživatelů honiteb prasata redukovat. V posledních letech navíc v komunitě myslivců dochází k výrazným demografickým změnám. Zejména klesá celkový počet myslivců a zvyšuje se jejich průměrný věk. Současně ovšem výrazně roste efektivita lovu v důsledku masivního využívání moderních loveckých technologií.

Reprodukční potenciál populací divokých prasat je vysoký. Přibližně 95 % všech samic je v říji (od listopadu do jara) oplodněno a průměrný přírůstek činí pět selat na jednu samici, nebo tři selata na jednoho jedince, který přežil zimu.

Obrázek

V naší současné krajině je reprodukce prasat vysoká a spoléhání se na přirozenou regulaci není možné, protože dříve než by se uplatnily např. infekční choroby spojené s vysokou početností, docházelo by k obrovským škodám v zemědělství a dalším problémům. Proto je nutné jejich počty regulovat uměle. Pro regulaci lze v našich podmínkách účinně využívat jen lov odstřelem zajišťovaný myslivci.

Lov divokých prasat neprobíhá optimálně. Selata jsou lovena až po dosažení atraktivní velikosti a samice jsou vesměs chráněné. Myslivecké hospodaření přitom disponuje dostatkem znalostí i účinnými nástroji k usměrnění početnosti divokých prasat. Nejsou však dostatečně využívané.

Menší počet ani stárnutí populace myslivců nemusejí být problémem. Regulaci prasat brání spíše tradované zásady a vžitá dogmata. Klíčové je zajištění motivace myslivců prasata regulovat, což se děje zejména zvyšujícím se tlakem veřejnosti, zemědělců a lesníků.

Co způsobuje přemnožená černá zvěř v lesnické praxi: Podívejte se na reportáž.