ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

SVOL ke Strategii biodiverzity EU do roku 2030 - Komunikace s vlastníky a správci lesů jako základ

Z důvodu snahy o řešení klimatické změny předložila Evropská komise strategii růstu, která by měla Evropskou unii přeměnit na „moderní hospodářství, které účinně využívá zdroje a je konkurenceschopné, v němž do roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů, v němž hospodářský růst bude oddělen od využívání zdrojů a v němž nebude nikdo opomenut“. Součástí tohoto záměru je i "Strategie biodiverzity EU do roku 2030".

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro EU a celý svět existenciální hrozbu. Podle Evropské komise dosahuje Evropská unie dobrých výsledků, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů při současném zachování hospodářského růstu. Emise v roce 2018 byly o 23 % nižší než v roce 1990, zatímco HDP EU ve stejném období vzrostl o 61 %. Podle Komise je však třeba učinit ještě více.

Co je "Zelená dohoda pro Evropu"

S cílem začlenit do právních předpisů politickou ambici stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě, má Komise předložit do 100 dnů první evropský právní rámec pro klima. Komise je také pověřena předložením strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Dále má vypracovat novou strategii pro průmysl a akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.
Tzv.  Zelená dohoda pro Evropu ("Green Deal") stanovuje postup Komise pro nadcházející období a vztahuje se na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie nebo textilní a chemický průmysl a dotkne se samozřejmě i lesnictví.

Jedním z dokumentů, jejichž změna je v rámci Zelené dohody pro Evropu plánována, je také Strategie biodiverzity EU do r. 2030. Strategie nastiňuje ambice EU pro celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který má být přijat v říjnu 2020 na konferenci OSN v čínském Kunmingu. Strategie zavazuje Evropskou unii k omezení ztráty biologické rozmanitosti, zachování a obnově jeho ekosystémů.

Obrázek

Stanovisko SVOL: Lesy jsou v řadě zemí EU hlavním nositelem biodiverzity. Pro realizaci všech managementových opatření by měla být základem komunikace s vlastníkem a správcem lesních pozemků při jejich přípravě a pozitivní motivace pro realizaci zamýšlených opatření pro zlepšení biodiverzity.

Nutno zohlednit

Podle SVOL by „Strategie biodiverzity EU do roku 2030“ měla pro trvale udržitelné hospodaření v lesích doporučit způsoby zmírnění dopadů klimatických změn, v případě lesních ekosystémů zajistit multifunkční trvale udržitelné hospodaření s ohledem na stávající stav lesních ekosystémů a stav jejich ohrožení.
Přírodní podmínky jsou pro území EU velice různorodé, proto bude podle SVOL nutné pro ochranu ohrožených druhů a stanovišť plně respektovat při přípravě plánů péče národní a lokální specifika a poznatky vlastníků a správců pozemků. Plány péče by měly respektovat společenské aspekty hospodaření v lesích – zaměstnanost místních obyvatel, rekreace a hospodářské aspekty – využívání přírůstu obnovitelné suroviny a ekonomický přínos pro vlastníka lesa. Dále by měly plány péče ochrany chráněných druhů a stanovišť stanovit realistické limity tak, aby v případě potřeby byly vlastníkům a správcům pozemků kompenzovány náklady na jejich realizaci a ekonomické ztráty.

Jak postupovat

Při navrhování plánů péče v lesních je podle SVOL nutné respektovat dlouhodobost vývojových procesů a respektovat při obnově nejen potřeby klimaxových a stínomilných dřevin, ale i potřeby světlomilných a pionýrských ekotypů dřevin vytvářením ekologicky vhodných podmínek pro jejich přirozenou obnovu (holoseče,  příprava půdy).
Strategie biodiverzity 2030 musí podle SVOL vzít v úvahu i nutnost vytvoření specifických postupů pro management v oblastech velkoplošných kalamit (kůrovec a ostatní hmyzí škůdci, houbové choroby, požáry, škody suchem …) s důrazem na co nejrychlejší obnovu retenčních, protierozních a klimatických funkcí lesních porostů i s využitím široké skály přípravných dřevin a naplánovat obnovu cílovou dřevinou skladbou ve vhodném dlouhodobém časovém harmonogramu. A to i na území stávajících lokalit soustavy N2000, kde velkoplošná kalamita může na delší dobu  změnit stávající stav a obnova původního příznivého stavu bude dlouhodobý a složitý proces. Na lokalitách N200 pro ochranu druhů mohou velkoplošné kalamity dlouhodobě změnit prostředí tak, že po toto dlouhodobé přechodné období nebudou pro výskyt chráněného druhu vhodné a v členském státě nebude ani možné v současné době najít novou lokalitu jako náhradu.

Obrázek

Pro ochranu nově se rozšiřujících druhů (v blízké minulosti kriticky ohrožených) – velcí savci, boba, kormorán … dochází v některých lokalitách k rychlému nárůstu stavů a může docházet k ohrožování populací ostatních domácích – někdy i chráněných druhů. U velkých savců (medvěd, vlk) hrozí i ohrožení životů obyvatel. Pro tyto případy je podle SVOL nutné respektovat v Strategii biodiverzity i únosné stavy nových populací výše zmíněných druhů v současné době přísně chráněných druhů, včas stupeň jejich ochrany přehodnotit a stanovit cílové maximální stavy a způsob regulace.

Důležitý reporting v ČR zatím neproběhl

Při přípravě reportingu N2000 o probíhajících šetřeních pověřenými experty požadovat projednání jimi zjištěných výsledků ještě před jejich závěrečným souhrnným hodnocením s místními orgány státní správy ochrany přírody a většími vlastníky pro ověření jejich závěrů, které vycházejí většinou z jednorázových venkovních šetřeních. Tato komunikace v České republice při zpracování dosavadních reportingů neproběhla.

A dále...

Ponechávání porostů samovolnému vývoji (zejména u dospělých smrkových porostů) v oblastech kůrovcové kalamity vytváří ohniska šíření tohoto kalamitního škůdce a ohrožuje porosty sousedících porostů. Proces rozpadu znamená znehodnocování obnovitelné suroviny dřeva a je zdrojem emisí CO2. K tomuto účelu by měly být vybírány pouze porosty, které toto nebezpečí nepředstavují a vlastník porostu, který má být ponechán samovolnému vývoji, má ve svém vlastnictví i dostatečně velké ochranné pásmo, kde se případný nálet kůrovce (či jiného hmyzího škůdce) tlumí. Samovolnému vývoji ponechané porosty se po krátké době rozpadají a stávají se pro obyvatele, vlastníky, lesní dělníky i lesní techniku nepřístupnými. Pokud jsou ponechány samovolnému vývoji porosty z rozhodnutí orgánu ochrany přírody, měly by být vlastníkovi nejen kompenzovány ekonomické ztráty, ale měl by být i zbaven zodpovědnosti za škody a újmy způsobené pádem stromů nebo větví.
Ponechávání starých stromů samovolného rozpadu je rovněž ekonomicky a CO2 negativní proces, měl by být uplatňován pouze u kulturně a esteticky cenných jedinců. Pokud jsou ponechány samovolnému rozpadu stromy z rozhodnutí orgánu ochrany přírody, měly by být vlastníkovi nejen kompenzovány ekonomické ztráty, ale mněl by být i zbaven zodpovědnosti za škody a újmy způsobené pádem stromů nebo větví.

Každý les někomu patří a proto:

Pro realizaci všech managementových opatření by měla být základem komunikace s vlastníkem a správcem lesních pozemků při jejich přípravě a pozitivní motivace pro realizaci zamýšlených opatření pro zlepšení  biodiverzity.