ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Stanovisko SVOL k záměru zřízení Národního parku Křivoklátsko

Vyhlášení národního parku (NP) Křivoklátsko uvedené v prohlášení nově jmenované vlády České republiky považuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR za nedostatečně uvážené a s ohledem na potenciální rizika velmi problematické. Stanovisko SVOL přijal republikový výbor na svém jednání 11. ledna 2022.

SVOL žádá nově ustavenou vládu České republiky, zejména kompetentní zástupce Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí o nové zvážení a přehodnocení navrženého záměru vyhlášení NP Křivoklátsko.

Obrázek

Záměr přehlíží zejména následující skutečnosti:

  • Záměr nezohledňuje dosavadní vývoj, ani aktuální stav v uvažovaném území objektivně. Dosavadní dlouhodobá péče o toto území převážně v režii státních lesů jednoznačně přispěla k vysokému zastoupení dřevin přirozené dřevinné skladby (více jak 80 druhů zejména listnatých stromů a keřů). Také ochrana lesních ekosystémů je zde již po desetiletí odpovídajícím způsobem zajištěna, a to diferencovaně podle skutečné ochranářské hodnoty jednotlivých částí území. Kombinací vhodné péče o lesy a odpovídající ochrany přírody se prokazatelně zvyšuje celková biodiverzita v území. Jen díky dosavadnímu přístupu mohly být zařazeny rozsáhlé části území do evropské soustavy Natura 2000, a to jak z hlediska četnosti chráněných přírodních stanovišť, tak i druhů flóry a fauny.
  • Současná ochrana daného území (chráněná krajinná oblast /CHKO/, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, soustava Natura 2000, biosférická rezervace UNESCO) zajišťující plnění komplexu společenských funkcí lesa s důrazem na funkce přírodoochranné je dostatečná a společensky, sociálně-ekonomicky efektivní.
  • Specifikem Křivoklátska je vzorové trvale udržitelné polyfunkční lesní hospodaření, které je dlouhodobě propojené se zájmy ochrany přírody i místních obyvatel. Dokladem toho je nejen vyhlášení příslušné CHKO, ale také založení prvního lesnického parku u nás v roce 2010. Území je navíc součástí Modelového lesa ČR zapojeného do Mezinárodní sítě modelových lesů.
  • V případě rychlého a neuváženého zavedení dosud převažujícího konzervačního přístupu k národním parkům hrozí i na Křivoklátsku nastolení tzv. bezzásahového režimu. Tento přístup převážně nevede k dosažení cíle ochrany, ale často právě naopak k překotné a velkoplošné destrukci lesních ekosystémů, jak jsme toho aktuálně svědky v případě Národního parku České Švýcarsko.
  • S konzervačním přístupem úzce souvisí reálné riziko šíření kůrovce do okolních, často i vzdálenějších oblastí, jak se nyní děje na Děčínsku a Rumbursku. Přitom na Křivoklátsku se nachází mimo jiné také lesy největší soukromý lesní majetek v České republice.
  • Celé území má již nyní vysokou návštěvnost (turisticky atraktivní hrad Křivoklát, snadná dopravní dostupnost z Prahy, Kladna i Berouna). Zřízení NP přinese zvýšení návštěvnosti a další eskalaci tlaku na nejcennější části oblasti; nelze opomenout ani skutečnost, že území je přetíženo také rozsáhlou rekreační zástavbou, a to jak pokračujícím rozvojem chalupaření, tak stavbami chat (v regionu je více než 4 500 chalup a chat).
  • Pro budoucnost vnímání každého NP je zásadní podpora občanů regionu, do jejichž života zasahuje. Tu však návrh na zřízení NP Křivoklátsko dlouhodobě postrádá. Přesvědčovací a vysvětlovací kampaň Ministerstva životního prostředí trvá již déle než deset let, přesto občané, dotčené orgány státní správy, státních lesů a stavovských lesnických organizací dávají formou petic a anket zřetelně najevo svůj trvalý nesouhlas s tímto záměrem.
  • Přetrvávajícím závažným problémem celého území je zvýšený stav spárkaté zvěře a její nevyvážené působení na vývoj zejména lesních ekosystémů (důsledkem jsou škody na vznikající přirozené obnově lesa a vysoké náklady na ochranu již obnovených ploch). Tento problém se však netýká jen Křivoklátska, patří v současné době k závažným problémům na převládajícím území České republiky a není uspokojivě vyřešen ani ve stávajících národních parcích. Daný systémový problém české myslivosti tedy nemůže vyřešit ani zřízení dalšího národního parku. K tomu je nezbytná zásadní systémová změna zákona o myslivosti. V tomto směru bude SVOL jako zástupce nestátních vlastníků lesů v České republice i nadále prosazovat potřebné změny myslivecké legislativy.

Případná realizace návrhu plánu péče z roku 2003 (kategorie II dle IUCN, střednědobě 75 % navrhovaného území v tzv. bezzásahovém režimu) by znamenala zásadní vyloučení produkční funkce lesa včetně jejího zhodnocení v tržbách za dříví v krátkém časovém horizontu. NP by tak byl takřka od svého vzniku vysoce finančně ztrátový. Dosud provedené kalkulace potřebných investic, provozních nákladů a finančních efektů nás při srovnání s ekonomikou již existujících NP vedou k přesvědčení, že byly vyčísleny převážně účelově k prosazení návrhu zřízení NP. Ekonomické hodnocení dopadů zřízení NP Křivoklátsko vycházelo ze „socioekonomické analýzy“ zpracované společností Ekogroup Czech, s. r. o. Konzultačním orgánem byla AOPK, Správa CHKO Křivoklátsko. Nebyla provedena nezávislá oponentura této analýzy.

Předchozí tvrzení lze doložit závěry z materiálu „Socio-ekonomická studie stanovující ekonomické dopady do regionu Křivoklátska v případě převedení části území do kategorie užívání Národní park“, který je výsledkem ukončeného výzkumného projektu Grantové služby Lesů České republiky, s. p., z roku 2017. Studie byla realizována na základě zadané varianty, v níž měl navržený NP Křivoklátsko rozlohu 10 224 ha, čímž by se stal třetím největším národním parkem v České republice.

Zjištěné dopady zřízení NP na ekonomiku polyfunkčního lesního hospodářství jsou následující:

  • Oba největší lesní podniky (Lesy ČR, s. p. a Vojenské lesy a statky ČR, s. p.) dosahují na ploše navrhovaného NP v průměru 15,946 mil. Kč ročního zisku.
  • V uvedené oblasti se těží 67 % jehličnaté hmoty a 33 % listnaté hmoty, ale při obnově lesa je tento poměr opačný (32 % jehličnanů a 68 % listnáčů).
  • V případě splnění požadavků IUCN pro NP II. stupně, tj. podílu 75 % bezzásahového území, dojde k průměrné roční ekonomické ztrátě 11,681 mil. Kč.
  • Již v současné době je z důvodu respektování požadavků ochrany přírody snížena těžební činnost o 39 % a tím snížen zisk o 2,994 mil. Kč.

Předpokládané dopady na státní rozpočet v případě vzniku NP byly vyčísleny takto:
1)    Nároky NP Křivoklátsko na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) se budou pohybovat na úrovni minimálně 39,4 mil. Kč ročně při předpokládaném počtu 57 zaměstnanců.
2)    Celkově vzrostou oproti stávajícímu CHKO nároky na státní rozpočet (příspěvek od zřizovatele) minimálně o dalších 38,6 milionu Kč ročně (po započtení snížení nákladů na stávající CHKO).
3)    Dále je nutno počítat s investičními náklady na nákup a rekonstrukci budovy pro správu NP ve výši přes 29 milionů Kč

Nejzásadnější jsou však dopady zřízení NP na společenské sociálně-ekonomické hodnoty funkcí lesa. Celkově se na daném území po zřízení NP Křivoklátsko sníží společenská hodnota souboru daných funkcí lesa oproti stávajícímu stavu ochrany území komplexem zvláště chráněných území a polyfunkčnímu užívání území:
-    v případě první varianty NP (zřízení NP Křivoklátsko dle návrhu z roku 2010, tj. podíl I. zóny 29,6 %, II. zóny 68,9 % a III. zóny 1,5 %) o 10,0 %, tj. rámcově o 24,3 mil. Kč ročně a úhrnem o 1 217,6 mil. Kč kapitalizované hodnoty,

-    v případě druhé varianty NP (NP II. stupně dle IUCN s výhledovým požadavkem bezzásahovosti až na ploše 75 % území NP) o 27,4 %, tj. o 66,4 mil. Kč ročně a o 3 324,6 mil. Kč kapitalizované hodnoty.

S výjimkou nezbytné korekce mysliveckého hospodaření jsou požadavky na vyvážený vývoj území Křivoklátska pod stávající správou státních lesů v principu zajištěny (chráněná území, lesnický park, modelový les). Na druhé straně finanční ztráty vyplývající z navrhovaného zřízení NP jsou zcela zásadní. Přiměřené využívání produkčního potenciálu dříví diferencovaně dle stanovišť a jeho adekvátní zhodnocení naopak podporuje regionální rozvoj a lokální zaměstnanost. Potenciál vysokého podílu státních lesů v ČR lze využít i k přiměřenému zajištění funkcí, o které usilují národní parky, aniž se zcela zřekneme produkce, a to formou přírodních nebo lesnických parků, jak je zvykem v sousedních zemích Evropy. Zahrnutí těchto forem správy území do lesního práva i práva životního prostředí lze provést bez větších obtíží.

Stanovisko SVOL ve formátu PDF ke stažení ZDE.