ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Ing. Jakub Zapletal – S napětím čekáme na návrat k normálnějšímu hospodaření

Pozici jednatele společnosti B. F. P. Lesy a statky Tomáše Bati, spol. s r. o. zastává Ing. Jakub Zapletal necelý rok, kdy kůrovcová kalamita na majetku vrcholila. „I díky projektům Programu rozvoje venkova před sebou netlačíme žádné souvislé plochy mrtvého lesa,“ říká.

 

Obrázek


Představte čtenářům v krátkosti majetek z pohledu druhové skladby, okolní krajiny, historických souvislostí?
Lesní majetek se rozkládá na území přírodní lesní oblasti 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky, na dvou souvislých celcích. Jeden je situován mezi obcemi Kateřinice a Loučka poblíž Valašského Meziříčí, druhý severovýchodně od města Vsetína. Výměra PUPFL je 2 933 ha, přičemž spravujeme dalších 80 ha převážně zemědělských pozemků a 220 ha jiných lesních majetků. Společnost je organizačně členěna na středisko lesní výroby BFP (4 lesnické úseky Kateřinice, Podolí, Červenka a Cáb), středisko služeb (správa jiných majetků, výkupy dříví, doprava) a středisko lesních školek (produkční plocha 8 ha – roční produkce 1 mil. ks sazenic). Všechna střediska jsou vedena ředitelstvím společnosti se sídlem v Loučce u Valašského Meziříčí.
Nejvýznamněji zastoupenými dřevinami jsou smrk (52 %) a buk (34 %). Z dalších dřevin hrají významnější roli jedle (4 %), javor klen (3 %), modřín (1 %) a dub (3 %). Posledně jmenovaný je však zastoupen téměř výhradně v prvním věkovém stupni v souvislosti s obnovou lesa po kůrovcové kalamitě. Všechny porosty bez výjimky jsou situovány v typické členité valašské krajině protkané loukami s osamocenými domy a chatami, tzv. pasekami. Významná část lesních porostů na majetku vznikla v minulosti zalesněním neúrodných polí a pastvin, což částečně vysvětluje významné zastoupení smrku na celém majetku. Historie majetku je dlouhá a zajímavá, naleznete ji na našich webových stránkách. Nyní si pouze dovolím poznamenat, že dědické řízení po paní Sonji I. Baťa je již ukončeno a novým společníkem (tedy vlastníkem) je Baťa Shoe Foundation se sídlem ve Švýcarsku.

Obrázek

Jak vypadala a aktuálně vypadá na majetku kůrovcová kalamita a další dopady sucha, se kterými se potýkáte?
V současné době jsme nepochybně za vrcholem kůrovcové kalamity z pohledu těžby a zalesnění vzniklých holin. Stále však stoupají celkové pěstební náklady v přímé souvislosti s potřebou zajištění nově založených kultur. Těžebního maxima jsme dosáhli v letech 2018 a 2019, kdy jsme vytěžili 105 000 m3, resp. 106 000 m3. V roce 2020 již těžba klesla na 64 000 m3. Umělá obnova kalamitních holin gradovala v uplynulém roce, kdy jsme zalesnili 1,044 mil. ks sazenic na ploše 167 ha. Podotýkám, že až do roku 2017 jsme se celkovou těžbou výrazně neodchýlili od průměrného ročního etátu 34 000 m3. Průměrná roční obnova lesa před kůrovcovou kalamitou byla do 40 ha.   
Pokud se budeme zaobírat zpeněžením dříví, musím s lítostí konstatovat, že díky kůrovcové kalamitě v rozmezí let 2016-2020 pokleslo o 450 Kč/m3.  Tento pokles vyvrcholil v loňském roce, částečně i vlivem prodeje starých zásob do té doby těžko prodejné jehličnaté vlákniny.
V současné době máme veškeré viditelné aktivní kůrovcové dříví zpracováno a vrcholí zalesnění těchto ploch. Dále pracujeme na realizaci již druhého projektu v rámci PRV zaměřeného na obnovu mladých smrkových porostů postižených dopady sucha. I díky těmto projektům před sebou netlačíme žádné souvislé plochy  „mrtvého“ lesa. Základní strategií naší společnosti bylo co nejdříve zalesnit vzniklé holiny a jsem hluboce přesvědčen, že v našich přírodních podmínkách se jednalo o nejefektivnější způsob řešení vzniklého problému velkoplošného odlesnění. Při této příležitosti musím vyzdvihnout všechny své kolegy, kteří se doposud na řešení celé kůrovcové kalamity podíleli. Vzhledem k příznivému průběhu počasí v loňském roce s napětím očekáváme, zda se v roce 2021 definitivně potvrdí postupný návrat k  „normálnějšímu“ hospodaření.

Obrázek

Co je z Vašeho pohledu největším přínosem členství ve SVOL?
V době velkého množství nevládních neziskových organizací a jiných uskupení ovlivňujících vlastnická práva soukromých vlastníků lesa je zcela zásadní, aby existovala silná organizace zaštiťující tuto skupinu vlastníků a dokázala jejich zájmy hájit a prosazovat. Zároveň je velmi důležité, aby celý SVOL byl respektovaným a dlouhodobým partnerem při tvorbě budoucí lesnické legislativy a prezentoval jasně a čitelně potřeby soukromých vlastníků lesa. Proto v členství ve SVOL nehledám konkrétní přínosy pro naši společnost, ale přihlášení se ke kolektivní zodpovědnosti za budoucí vývoj. Selsky řečeno, jen nesedět a nekritizovat, ale spolupodílet se.

Celý rozhovor naleznete v PDF verzi Zpravodaje č.42