ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Poradna pro majitele lesa

Služby poradny jsou poskytovány zdarma; náklady s touto službou spojené hradí Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR ze svého rozpočtu. Žádat o odbornou radu mohou pouze členové SVOL. Odpovědi na obecné dotazy k problematice obhospodařování lesa jsou přístupné pro všechny majitele lesa. Odpovědi na specializované a některé právní dotazy jsou přístupné pouze pro členy SVOL.

Pro zadání nového dotazu použijte tento odkaz.

Zobrazit kategorii:

Naše obec vlastní několik set ha lesa, roční objem těžby se pohybuje okolo 6 tis. m3 dřeva. Těžařské práce pro nás dělají externí firmy, neboť nedisponujeme ani technikou ani personálem na zajištění těchto prací. Rádi bychom věděli, jak při zadávání těžařské práce postupovat, abychom byli v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Celkový roční  objem služeb na práce v lese činí přibližně 4 mil. Kč. Práce zadáváme různým dodavatelům (těžba, přibližování, harvestor aj.)  V historii žádný dodavatel nepřesáhl limit 2 mil. Kč za rok. Je možné tyto služby považovat za zakázky malého rozsahu, nebo máme povinnost sečíst všechny navazující služby (těžba + přibližování + manipulace) a v případě, že předpokádaný objem těchto služeb od všech dodavatelů překročí limit pro zakázky malého rozsahu, považovat tyto služby podle zákona za podlimitní zakázku?

15.9.2016

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, vymezuje v § 7 pojem veřejná zakázka velmi obecně („Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo… [Celá odpověď]

Naše obec má lesního hospodáře na HPP - pracovní úvazek 35/týden a pružná pracovní doba. Pracovní náplň je klasická práce lesního hospodáře a mimo jiné má zajišťovat ekonomicky výhodný výběr dodavatelů. Zároveň však dochází k tomu, že LH fakturuje obci práce v lese (ožínání, pálení a úklid klestu, sázení, výrobu dřeva apod.), a to např. za rok 2015 v objemu cca 320 tis. Kč,  tzn., že sám sobě zadává práci, kterou dělá, soudě k jejímu objemu, i v pracovní době. Chci se zeptat, zda jste se již s něčím podobným setkali a za druhé jakým rizikům (kromě střetu zájmů) se obec vystavuje.

11.3.2016

Odpověď na Vaše otázky ohledně zaměstnávání OLH má dvě roviny. Jednak rovinu odbornou, tedy kdo podle současných předpisů může vykonávat funkci OLH a poté rovinu etickou, či morální. Pro odpověď na odborné požadavky se musíme podívat do § 37 zákona o lesích č. 289/95 Sb. Zde se v… [Celá odpověď]

Je možné někde nalézt „vzorovou“ smlouvu mezi vlastníkem lesa a honebním společenstvem? A lze také zjistit v kraji obvyklou cenu za 1 ha lesa, louky pole a vodní plochy? Jedná se o oblast na České Sibiři.

17.2.2016

Postup při tvorbě honiteb včetně přičleňování pozemků k honitbám řeší zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve své části čtvrté pojednávající o tvorbě a využití honiteb (§ 17- 34, postup při vlastním přičleňování pozemků k uznané honitbě pak zejména § 30). Zákon však neřeší ani vzorové… [Celá odpověď]

Na mém pozemku (částečně PUFL, dočasně odlesněná již před restitucí) je provozována sjezdovka vč. vleku, umělého zasněžování a osvětlení.  Sjezdovku provozuje soukromá osoba. (Do r. 2010 obecní úřad Radvanice)Prosím o sdělení, zda jako majitel pozemku zodpovídám za případné škody na majetku a zdraví návštěvníků sjezdovky.Jak by se postupovalo v případě, že silný nárazový vítr nebo námraza vyvrátí nebo zláme strom ze sousedního porostu, který je též mým majetkem. Strom nebo vršek spadne do sjezdovky a způsobí úraz lyžaři na sjezdovce nebo poškodí zařízení sjezdovky, která je majetkem provozovatele sjezdovky.

10.2.2016

V dotazovaném případě nelze odpovědnost vlastníka pozemku za škody vzniklé na majetku a zdraví návštěvníků sjezdovky zcela vyloučit. Bez znalostí bližších okolností, zejména podmínek, za nichž byla sjezdovka zřízena a za kterých je provozována, ovšem nelze rozsah této odpovědnosti… [Celá odpověď]

Jaké informace lze považovat za obchodní tajemství při správě a hospodaření v obecním lese, které obec podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, není povinna poskytnout?

23.8.2015

Předmětem dotazu je výklad ustanovení § 9 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení jsou z informační povinnosti povinného subjektu obecně vyjmuty informace, která jsou obchodním tajemstvím (pozitivní vymezení). V odstavci 2 je… [Celá odpověď]

Lze na lesním pozemku (PUPFL) vedeném v LHP jako "bezlesí, DB-další bezlesí" požadovat náhradu dle § 4 vyhlášky č. 55/1999 Sb.? Na základě rozhodnutí OSSL byl tento pozemek kdysi dočasně omezen pro plnění produkční funkce lesa z důvodu umístění jímacího zařízení pro pitnou vodu. Při následném zařízení lesa byla předmětná plocha zařízena jako bezlesí. Vlastník dotčeného pozemku měl uzavřenou nájemní smlouvu za užívání jeho pozemku. Nyní končí doba platnosti dočasného omezení a provozovatel jímacího zařízení žádá OSSL o vydání nového omezení ve využívání PUPFLu na další období. Lze požadovanou náhradu vypočítat dle vyhl. 55/1999 Sb. (§ 1 dočasné odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce)? Děkuji.

3.7.2015

Daný postup je legislativně v pořádku, neboť vlastník "bezlesí" by bez omezení hospodaření v lesích vyplývajícího z existence jímacího zařízení předmětný pozemek užíval pro plnění funkcí lesa. Pokud vlastník lesa vyjedná s uživatelem jímacího zařízení nájemní smlouvu, která bude vlastníku… [Celá odpověď]

Můj dotaz směřuje k "Výzvě k podání vysvětlení", kterou jsem obdržela od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (CHKO). Výzva se týkala odstranění maringotky, kterou mám u svého lesa, na svém pozemku. Podle § 18, odst. 5 stavebního zákona jde tedy o stavbu pro údržbu lesa a zajištění lesní činnosti. Nejsem místní, dojíždím pracovat ve svém lese 160 km. Podle CHKO se jedná o zvláště chráněné území - III. zóna, kde bez souhlasu orgánu ochrany přírody  nesmí maringotka stát. Definici III. zóny mi nesdělili. Souhlas mi dát nechtějí, ani výjimku na stavbu dočasnou. Jak v takovém případě postupovat? Děkuji za odpověď.

29.4.2015

S ohledem na to, že k dotazu nebyl text výzvy připojen, má moje odpověď v jistém smyslu charakter střelby naslepo, neboť není zřejmé, zda šlo o výzvu k vysvětlení existence a umístění maringotky, nebo o výzvu k jejímu odstranění, nebo o obojí. Obecně však lze konstatovat následující: a)  … [Celá odpověď]

Dobrý den, mám následující dotaz ohledně pozemku o výměře cca 900 m2.Evidenční stav:KN - druh pozemku: lesní pozemek, PUPFLLesní hospodářská osnova: druh "další jiné pozemky", skutečné využití: "mez", popis porostu: "pole a mez"Skutečný stav: cca 20 % úzká mez při okraji sousedního lesa, porostlá keři, cca 80 % obděláváno (oráno) v jednom "lánu" se sousedním zemědělským pozemkemMůže vlastník tohoto lesního pozemku ponechat nadále tento stav využívání pozemku, anebo je povinen tento lesní pozemek celý zalesnit ?

19.3.2015

Odpověď na to, jaký druh pozemku je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa dává § 3 zákona č. 289/95 Sb., o lesích, který v odst. (1) vyjmenovává druhy pozemku, které spadají do tzv. PUPFLu. Jde o poměrně široký výčet pojmů, ve kterých by bylo možno snad najít oporu u úzké meze při… [Celá odpověď]

Mám možnost koupit pozemek, který je vedený jako trvalý travní porost a některé parcely jako ostatní plocha. Na těchto pozemcích je les ve věku cca 70 let. Jak je možné vyřídit povolení k těžbě tohoto pozemku?

8.2.2015

Vzhledem k novým okolnostem, což jsou rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského osudu v Praze, oba z roku 2009, na něž jsem byl upozorněn panem JUDr. Ing. Martinem Florou a ve kterých je formulováno stanovisko, že rozhodující pro posouzení toho, zda se jedná o lesní pozemky,… [Celá odpověď]

Jaké dokumenty musí společnosti s ručením omezením založené ÚZSC, které nepodléhají ověřování účetní závěrky auditorem, každoročně  v souladu s platnými zákony zakládat ve sbírce listin OR?

23.10.2014

Zákon č. 304/2013 Sb. v § 66 ve spojení s § 21a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, předpokládá, že společnost s ručením omezeným založená územním samosprávným celkem, která nepodléhá povinnosti ověřit účetní závěrku auditorem, bude do sbírky listin ukládat následující periodicky… [Celá odpověď]

Společnost s ručením omezeným založená ÚZSC nepodléhá ověřování účetní závěrky auditorem dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění,  a tudíž nemá povinnost vyhotovovat výroční zprávu. Pokud ji však přesto vyhotovuje, je povinna ze zákona č. 106/1999 Sb. výroční zprávu zveřejnit na webových stránkách společnosti, pokud je společnost provozuje, nebo na stránkách jejího zakladatele (ÚZSC)?

23.10.2014

Subjekt, který vyhotoví výroční zprávu odpovídající svým rozsahem a obsahem požadavkům vyjádřeným v § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o  účetnictví, aniž by k tomu byl povinen, není ustanoveními označeného zákona upravujícími způsoby zveřejnění výroční zprávy ani její obsahové náležitosti… [Celá odpověď]

Jsou  zápisy ze zasedání dozorčí rady takové s. r. o. veřejné?  Musí  být umístěny např. na webových stránkách společnosti, pokud je společnost provozuje? Kdo za případné uveřejnění zodpovídá - společnost prostřednictvím jednatele nebo dozorčí rada prostřednictvím svého předsedy? A z jakého právního důvodu?

23.10.2014

Zápisy ze zasedání dozorčí rady společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným zakladatelem a společníkem je obec, jsou bezpochyby informací ve smyslu § 3 odst. 3  zákona č. 106/1999 Sb. („Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě,… [Celá odpověď]

Je společnost  s ručením omezeným  s majetkovou účastí územního samosprávného celku, která byla založena především za účelem správy lesního majetku ÚZSC, veřejnou institucí ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění? Vztahuje se na ní povinnost poskytování informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním dle uvedeného zákona?

23.10.2014

Při zpracování odpovědi vycházím z předpokladu, že majetková účast  územního samosprávného celku, zmíněná v otázce, činí 100 % a že jde o společnost založenou obcí jako jediným zakladatelem, jak je uvedeno v úvodu. Algoritmus pro řešení otázky, zda určitý subjekt je veřejnou institucí,… [Celá odpověď]

Lze vykládat rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.8.2014 tak, že pro případ použití biocidů na území zařazených do soustavy Natura 2000 je vždy vyžadován posudek EIA (bez ohledu na to, zda lze tento záměr považovat pro péči o danou naturovou lokalitu za nezbytný)?

25.9.2014

K dotazu na interpretaci rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.8.2014 č.j. 3 As 75/2013-112 uvádím následující: Podle mého názoru nelze z rozsudku dovozovat, že pro případ použití biocidů na území zařazených do soustavy Natura 2000 je vždy vyžadován posudek EIA, a to bez… [Celá odpověď]

Jaké změny přináší do fungování družstva zákon o obchodních korporacích po 1.1.2014, jaké změny (obecně) je nutné provést ve stanovách a zakladatelské smlouvě družstva, aby vyhovovaly dikci tohoto zákona?

23.6.2014

Pokud jde o výše uvedenou otázku, lze (obecně) konstatovat, že stanovy družstva je nutno upravit tak, aby obsahovaly všechny náležitosti požadované v § 553 zákona o obchodních korporacích, tj. musí obsahovat:a) firmu družstva,b) předmět podnikání nebo činnosti,c) výši základního členského… [Celá odpověď]

Stávající nájemní smlouva na lesní majetek byla uzavřena v r. 1994. V letošním roce město získalo od VLS s. p. 10 ha pozemků. Je možné tyto nově nabyté pozemky doplnit formou dodatku k stávající nájemní smlouvě do předmětu nájmu, nebo je nutné podle OZ na nově nabyté pozemky podepsat pachtovní smlouvu?

23.5.2014

Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) se práva a povinnosti vzniklé od 1. 1. 2014 řídí ustanoveními NOZ. Podle § 3028 odst. 3 NOZ se právní poměry, které se netýkají práv osobních, rodinných a věcných; tedy i právní poměry z nájemních smluv… [Celá odpověď]

Zajímalo by mne, zda po 1.1.2014 nedošlo ke zhoršení postavení majitelů honebních pozemků vůči členům mysliveckých sdružení v souvislosti s ustanovením § 215 odst. 2 NOZ, že "členové spolku neručí za jeho dluhy". Zaslechl jsem totiž názor, že občanský zákoník je zákon s vyšší právní silou než zákon o myslivosti.

20.3.2014

Ustanovení § 215 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), podle kterého členové spolku neručí za jeho dluhy, není v žádném případě pravidlem novým. Toto pravidlo bylo součástí právního řádu ČR i před nabytím účinnosti NOZ, byť nebylo nikde výslovně vyjádřeno.… [Celá odpověď]

Za účelem správy městského lesního majetku založilo město společnost s ručením omezeným. Město je jediným společníkem a vlastníkem této společnosti. Společnost spravuje lesní majetek na základě nájemní smlouvy o pronájmu lesních pozemků z r. 1994. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že město "pronajímá své lesní pozemky obchodní společnosti za účelem provozování činností, které má obchodní společnost zapsané v OR". Mezi těmito činnostmi je  mj. lesnictví a těžba dřeva. Nyní se objevil názor, že výlučným vlastníkem vytěženého dřeva je město a společnost s ním nemůže obchodovat. Ve smlouvě není uvedeno, ve kterém momentu přechází vlastnické právo k vytěženému dřevu na společnost. Jak se věci ve skutečnosti mají? Pokud obchodní společnosti nevzniká právo k vytěženému dřevu z titulu nájemní (pachtovní) smlouvy, jak tuto záležitost ošetřit?

19.3.2014

Nájemní smlouva mezi městem a společností s ručením omezeným byla uzavřena v roce 1994, tedy ještě za účinnosti „starého“ občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění). Podle jeho § 663 platilo, že „nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc,… [Celá odpověď]

Na základě žádosti subjektu oznámil krajský úřad jako příslušný orgán ochrany přírody  veřejnou vyhláškou zahájení správního řízení ve věci vydání výjimky ze zákazu činnosti podle ZOPK. Výjimka je požadována pro záchranné transfery, inventarizační průzkumy, management na lokalitách s výskytem zvláště chráněných druhů obojživelníků a plazů na území kraje, mimo CHKO a vojenský újezd. Mám obavu, aby na naše pozemky nebyl "zavlečen" nějaký chráněný živočich a na nás jako vlastníky pozemků nedopadly důsledky z toho vyplývající. Existuje nějaký právní předpis, který by ukládal povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek? Jak bychom měli postupovat?

16.3.2014

Vaše obavy mohou být reálné. Neexistuje žádný právní předpis, který by povinnost projednat s vlastníkem pozemku transfer zvláště chráněného druhu na jeho pozemek přikázal. Doporučuji Vám uplatnit v rámci správního řízení Váš zásadní nesouhlas s rozsahem požadované výjimky. Není důvodné… [Celá odpověď]

Doposud jsme dlouhá léta používali část obecní komunikace jako přístupovou cestu ze státní silnice k našim lesním pozemkům pro veškerou lesní dopravu. Náhle jsme se dozvěděli, že na žádost obce dojde k úpravě provozu na pozemní komunikaci obce tj. k umístění svislého dopravního značení: 2x č. B4 - Zákaz vjezdu nákladních vozidel 2x č. E 13 - Text "MIMO VOZIDEL S POVOLENÍM OÚ". Vnímáme toto opatření jako určité neférové jednání vůči nám, jelikož obec nikdy v minulosti neomezovala naši lesní dopravu a nikdy nás nevyzvala k nějakému jednání ohledně podmínek využití jejich pozemní komunikace. Veřejná vyhláška (OOP) o stanovení místní úpravy provozu byla zveřejněna 17.1.2014, připomínky a námitky správnímu orgánu jsme nestihli podat. Pokud skutečně dojde k místní úpravě provozu na pozemních komunikacích, lze ještě s OÚ vyjednat nějakou výjimku? Jaká je obvyklá výše náhrady, jaký režim používání lze nastavit, či jak by měl vlastník lesa v takovém případě postupovat?  

13.3.2014

Z dotazu není zřejmé, zda předmětná cesta má podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, charakter účelové komunikace podle § 7 zákona („Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo… [Celá odpověď]

Nese vlastník lesa odpovědnost, případně jaký díl odpovědnosti, za možnou újmu na zdraví či škodu na nemovitosti, vzniklou při živelné události pádem stromu. Zřejmě zásadní roli zde hraje stav stromu. Jak by se pohlíželo na událost v případech, kdy ještě jako stojící byl strom zdravotně v pořádku a před pádem nevykazoval známky zjevného poškození, jako stojící strom nevykazoval zjevné známky poškození, ale po pádu bylo možno objevit dříve neviditelnou např. hnilobu kmene, poškození kořenového systému apod. (něco jako skrytá vada) a za kdy strom měl už před pádem zjevné stopy poškození, řekněme, že splňoval kritéria nahodilé těžby? Lze v této souvislosti interpretovat § 22 LZ pro vlastníky nemovitostí jednoznačně a primárně jako povinnost nikoli pouze možnost provést nezbytně nutná opatření k zabezpečení před škodami způsobenými obecně existencí lesních porostů a pozemků v dosahu nemovitostí? Nejedná se dokonce v případě nečinnosti vlastníka nemovitosti o porušení LZ?

3.3.2014

Ačkoliv vstup veřejnosti do lesa se podle ustanovení § 19 odst. 1 lesního zákona uskutečňuje na vlastní nebezpečí návštěvníků a ačkoliv ochranu nemovitostí v blízkosti pozemků určených k plnění funkcí lesa před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů… [Celá odpověď]

Je možné použít neporažený strom, který je pevně spjat kořenovou soustavou se zemí, k řezbářským účelům? Jedná se o samostatný solitér, který se nachází na soukromém pozemku.

27.1.2014

Lze přepokládat, že tazatel chce k řezbářským účelům využít uschlý strom, ale vzhledem k tomu, že se vyhláška MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, vztahuje na rostoucí i suché stojící dřeviny, je nutno posuzovat možnost využití neporaženého stromu z hlediska… [Celá odpověď]

Je obchodní společnost založená obcí za účelem správy lesního majetku obce a jí ovládaná veřejným zadavatelem ve smyslu § 2, odst. 2 d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách?

3.1.2014

Na položenou otázku nelze odpovědět jednoznačně.Pojem veřejný zadavatel vymezuje zákon č. 137/2006 Sb. ve svém § 2, odst. 2, v němž je obsažen rovněž výčet zákonných znaků, jejichž splnění je při posuzování postavení konkrétní osoby z hlediska veřejného zadavatele zkoumáno. Podle… [Celá odpověď]

Jaké změny přináší nový občanský zákoník od 1. 1. 2014 do nájemních vztahů? Jakou právní úpravou se budou řídit stávající nájemní smlouvy lesních pozemků, které svou povahou odpovídají charakteristice pachtu?

3.1.2014

Zásadní změnou, která je se vstupem v účinnost nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) v souvislosti s nájemními vztahy spojena, je obnova pachtu jako samostatného právního institutu při současném zúžení rozsahu, který zaujímá institut nájmu. Nájem je od… [Celá odpověď]

Jaký je rozsah povinností vlastníků lesů při odstraňování zdrojů ohrožení železniční dráhy?

3.1.2014

Rozsah povinností vlastníků lesů při odstraňování zdrojů ohrožení nemovitostí a zařízení nacházejících se mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa (tedy i železničních drah) je vymezen ustanovením § 22, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů… [Celá odpověď]