ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Vědci považují za žádoucí výchovné zásahy v mladých porostech v oblastech ohrožovaných suchem

Nejnovější závěry zveřejněné vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. přinesly jasnou odpověď na otázku, zda jsou žádoucí výchovné zásahy v mladých lesních porostech také v oblastech ohrožených suchem. Odpověď zní: ANO. Přečtěte si podrobnosti proč.

Podle tiskové zprávy VÚLHM:

V posledních letech se zhoršuje zdravotní stav lesů v České republice a dochází k rozpadu převážně monokulturních porostů smrku a borovice. Tento vývoj se dává do souvislosti s probíhající globální klimatickou změnou, která je spojena s vysokými teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období. V posledním desetiletí byly teplotně mimořádně nadnormálními roky 2014, 2015, 2018 a 2019 a hydrologické sucho trvalo nepřetržitě minimálně od roku 2015 do roku 2019.

Obrázek

Jednou z možností, jak čelit tomuto nepříznivému stavu, je výchova mladých lesních porostů, kterou lze cíleně ovlivňovat budoucí stabilitu, zdravotní stav a odolnost lesních porostů. Hraje nezastupitelnou roli při úpravě druhového složení porostů, úpravě porostního prostředí a změně dynamiky koloběhu živin.
Na vyhodnocení těchto lesnických zásahů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno a své výsledky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 v článku Vliv prvních výchovných zásahů v mlazinách na obsah vody ve svrchní vrstvě minerální půdy.
Vědci ve svému výzkumu hodnotili půdní vlhkost svrchní minerální vrstvy půdy (hloubka 10–13 cm) pod mlazinami lesních dřevin, kde byly v letech 2016 až 2020 provedeny výchovné zásahy a porovnávali ji s vlhkostí půdy pod mlazinami kontrolními, bez výchovného zásahu. Jejich cílem bylo zjistit, zdali se provedené výchovné zásahy projevily v dostupnosti vody v půdě a jestli je nadále vhodné pokračovat v aplikaci silnějších výchovných zásahů v mladých lesních porostech ohrožených suchem.
Odborníci vycházeli z předpokladu, že výchovné zásahy, zvláště pak silné, zlepšují růstovou odpověď lesních dřevin vůči suchu. Typem a intenzitou výchovného zásahu lze ovlivnit transpiraci* porostů, která zásadně ovlivňuje zdravotní stav stromů.

Porostní výchova dále vede ke snížení porostní intercepce snížením záchytné plochy a předpokládá se, že tím dojde ke zvýšení množství dostupné vody v půdě.
Porostní výchova, vzhledem ke snížení záchytné plochy, nevyhnutelně vede přinejmenším k dočasnému snížení porostní intercepce, ačkoli ta je také silně závislá na intenzitě a četnosti srážek. Konečný efekt je však pozitivní.

V předchozích výzkumech vědci zjistili, že snížení intercepce ve vychovávané borové mlazině ve východních Čechách o 2–8 % v porovnání s kontrolou mělo pozitivní efekt patrný ještě šest let po provedení zásahu. Snížení porostní intercepce tedy vede ke zvýšení množství dostupné vody v půdě.
Vědci také uvádějí, že transpirace smrkového porostu může po provedeném výchovném zásahu klesnout až o několik desítek procent v důsledků snížení počtu stromů, což by opět mohlo vést ke zvýšení dostupné vody v půdě.
Na druhou stranu, snížením hustoty mlazin po provedeném výchovném zásahu dochází ke zvýšení evapotranspirace a při velmi silných zásazích mohou nastat podmínky pro intenzivní rozvoj bylinné vegetace, která ve svrchním půdním horizontu odčerpává disponibilní vodu pro dřeviny.
Rozdíly půdního výparu mezi hustými a řídkými smrkovými mlazinami jsou největší za teplých letních dnů po vydatnějších srážkách.

Obrázek

Ačkoli výchovné zásahy mohou přinejmenším dočasně snížit celkovou transpiraci porostů, mají zpravidla za následek zvýšení transpirace jednotlivých stromů díky zvýšené ploše osluněného jehličí a vyšší aerodynamické drsnosti porostu.
Pokud budou lesníci usilovat o zachování aspoň minimálního zastoupení smrku v porostních směsích, bude nezbytné silně uvolňovat kvalitní jedince smrku (ale taky např. douglasky) již při prvních zásazích v mlazinách. Bez těchto zásahů dojde k nežádoucímu zkracování korun a zhoršování parametrů štíhlostního kvocientu stromů.
Většina listnatých dřevin nebo např. borovice sice vyžadují mnohem mírnější zásahy, ale i zde jsou výchovné zásahy ve stadiu mlazin zásadní přinejmenším pro úpravu druhové skladby a pro zvýšení budoucí kvality produkce.
Vzhledem k těmto jednoznačně pozitivním vlivům porostní výchovy a vzhledem k tomu, že nebyl zjištěn negativní vliv zásahů na půdní vlhkost, vědci doporučují za žádoucí pokračovat v aplikaci včasných výchovných zásahů i v oblastech ohrožovaných suchem.