ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

ROZHOVOR s Ing. Martinem Kodešem, jednatelem Městské správy lesů Pelhřimov s. r. o.

Těžíme v porostech, na kterých ještě mělo narůst dřevo, a tak přicházíme o budoucnost. Dřevo, které už v lesích nenaroste, peníze do lesa zpátky nepřinese. To je škoda obrovského rozsahu a největší ekonomická újma na desítky let dopředu, kterou kůrovcová kalamita působí. Děláme teď maximum pro to, abychom les vrátili zpátky lesu, a návštěvníky proto vyzýváme k opatrnosti při pohybu v lesích.

Jak zasáhla kůrovcová kalamita lesy města Pelhřimova? Kdy kalamita začala, jak probíhá?
Kůrovcová kalamita na lesním majetku města Pelhřimova se začala markantněji projevovat v roce 2018. Určitý nárůst kůrovcem napadené hmoty oproti předchozím rokům jsme zaznamenali již v letech 2015-2017, nicméně se jednalo o objemy do 2-3000 m3 za rok. V roce 2018 díky abnormálně teplému a suchému létu došlo k výraznému nárůstu kůrovcové hmoty již na podzim toho roku a do konce prosince bylo zpracováno 19 tis. m3 kůrovcové hmoty. Za rok 2019 to bylo 78 tis. m3 a za rok 2020 již 129 tis.m3. Za roky 2019-2020 jsme po započtení ostatních nahodilých těžeb vytěžili jedenáctinásobek běžného ročního etátu!

Obrázek

Začalo už letos rojení kůrovce na Vysočině?
Letos, po dlouhých letech, díky relativně chladnějšímu, nebo spíše normálnějšímu, počasí kůrovec skutečně vylétl později. Rojení kůrovce na částech majetku v nadmořských výškách kolem 500 metrů již začalo. Přispěl k tomu závěr prvního květnového týdne a následující víkendové dny s teplotou více než 25 °C.

Bude kalamita pokračovat ve stejné intenzitě i letos? Nepomůže k jejímu zastavení vývoj počasí?
Loňský rok byl z pohledu srážek příznivější než roky předchozí. Podle ČHMÚ spadlo na Kraji Vysočina cca 130 % běžného objemu ročních srážek, ale je potřeba se zároveň podívat na teploty. Pokud někdo říká, že loňský rok byl již tzv. „normální“, nebo se teplotami blížil období druhé poloviny 20. století, tak podle údajů ČHMÚ toto pravda není. Rok 2020 byl ve srovnání s teplotami 1960-1990 v rámci celé ČR vyhodnocen jako teplejší o 1,6 °C, na Vysočině o 1,5 °C. Jak vyplývá i z uvedených čísel, kůrovcová kalamita na majetku města Pelhřimova dosáhla takových rozměrů, že jenom návrat k normálnímu počasí, resp. k takovému, na jaké jsme byli na Vysočině v předchozích desetiletích zvyklí, samozřejmě stačit nebude. Při těch  již  realizovaných  obrovských těžbách je zřejmé, že se kůrovcová kalamita během několika měsíců nezastaví. Začátek letošního roku není nijak zvlášť příznivý, zpracovali jsme již dvojnásobek běžné roční těžby. Nálet kůrovce na Vysočině pokračoval vloni až do poměrně pozdních podzimních měsíců a spousta jedinců přežila zimu ve stádiu světle hnědého nebo až hnědého brouka.

Daří se vám zajistit dostatečné kapacity pro likvidaci kůrovcové kalamity? Převažují vlastní zaměstnanci, nebo zadáváte službově?
V tomto rozsahu již není možné kalamitu zvládnout vlastními zaměstnanci. V letech, které předcházely kůrovcové kalamitě, jsme zhruba polovinu těžeb zajišťovali vlastními zaměstnanci a polovinu s dlouhodobými smluvními partnery, místními OSVČ. Nyní prioritně pro zpracování kůrovcové kalamity z důvodu rychlosti využíváme harvestorové technologie na základě smluvního vztahu. V roce 2018, kdy ještě kalamita na Vysočině neměla takové rozměry, byl zejména v letních měsících problém dostatečnou kapacitu zajistit. S postupující kalamitou se rozšířila i nabídka těchto služeb. Podle terénu a vzdálenosti na odvozní místo se ceny těžebních prací pohybovaly v rozmezí 310-350 Kč/m3. Prodejní ceny dřeva, zejména v roce 2020, byly likvidační. U vlákninových sortimentů byly náklady na jejich výrobu včetně případné dopravy odběrateli vyšší než realizační cena. Podobně jako ostatní vlastníci lesů jsme dopláceli na výrobu vlákniny od 100 až do 170 Kč/m3. U kulatinových sortimentů kůrovcového dříví se ceny na odvozním místě pohybovaly na úrovni 700-800 Kč/m3. V podzimních měsících rostla poptávka po dříví, nicméně ceny vlákniny zaznamenaly jen velmi opatrné navýšení. U kulatinových sortimentů jsme v 1. kvartálu 2021 v některých případech zaznamenali až dvojnásobek ceny oproti druhému či třetímu čtvrtletí 2020.

Obrázek

Jaký je celkový rozsah nezalesněných holin na majetku města Pelhřimova?
Bilance holin je živá věc, která se v souvislosti s aktuální kůrovcovou kalamitou neustále mění. Do roku 2017 jsme hospodařili všude, kde to bylo jen trošku možné, podrostním způsobem hospodaření. Za decennium  2008-2017 jsme měli podíl 45 % přirozené obnovy z celkové obnovy. Porosty byly velice slušně rozpracovány, zejména ve vyšších věkových třídách porostů od cca 90 let věku výše, kde již část plochy porostů smýcených v důsledku napadení kůrovcem byla zmlazena smrkem či bukem. Po odečtení těchto ploch jsme tedy pracovali ke konci roku 2020 s odhadem 200 ha holin nezalesněných holin. Před rokem 2017 býval běžný roční přírůst holin z těžeb v rozmezí 15 až 20 hektarů… Naší snahou je v co nejkratším a technicky možném termínu plochy po těžbě vyčistit od klestu a co nejdříve zalesnit.

Jaké zalesňovací úkoly vás čekají v letošním roce?
Během letošního jarního zalesňování, které se chýlí ke konci, jsme zalesnili více než 40 hektarů a podobný rozsah cca 30-40 hektarů plánujeme pro podzimní zalesňování. Pro jarní zalesňování jsme měli nakoupeno a částečně i z vlastní produkce připraveno 210 tis. ks sazenic. Skladba nových porostů odpovídá aktuální situaci i té prognóze, že smrk zde do budoucna zřejmě nebude tou hlavní a jedinou dřevinou, na které bychom měli stavět nejen z pohledu ekonomického, ale i ekologického. Umělá výsadba probíhá přibližně v poměru 60 % listnaté dřeviny a 40 % jehličnaté dřeviny (smrk, někde částečně i borovice), po započtení přirozené obnovy smrku by mělo zastoupení této dřeviny dosahovat cca 40-50 %.   S vyšším podílem listnatých dřevin při obnově lesa rostou i náklady. V důsledku zvýšené poptávky po sadebním materiálu se v posledních dvou-třech letech celkem razantně zvýšila i jeho cena. Navíc listnatých dřevin je potřeba na jednotku plochy sázet více. Hektar obnovy lesa v loňském roce nás vyšel v průměru na 95 tis. Kč. K tomu je třeba připočítat náklady na oplocení listnatých dřevin kvůli zvěři, zhruba 55 tis. Kč na jeden kilometr. Další nezanedbatelné náklady jsou na likvidaci klestu. V loňském roce jsme na pěstební činnosti vynaložili cca 14 miliónů korun, z toho téměř polovinu právě na likvidaci klestu. V době před kůrovcovou kalamitou činily celkové náklady na pěstební činnost  3-4 milióny korun ročně. Letos předpokládám částku přesahující 20 miliónů Kč.

Obrázek

Proč se snažíte zalesnit holiny co nejdříve?
Časové hledisko je důležité z mnoha důvodů. Plochy, které ponecháte dva, tři roky přirozenému vývoji neuvěřitelně rychle degradují,  tzn. především zarůstají buření, kterou je potom velice pracné a ekonomicky nákladné odstraňovat, aby nové sazenice lesních dřevin vůbec měly šanci. V některých místech může docházet i k půdní erozi působením srážek. Tady na svazích Vysočiny není té půdy tolik a na rozsáhlých odlesněných plochách může docházet k místní kumulaci srážek, protože nad nimi už nestojí porost, který by srážky usměrnil a přibrzdil.
Všichni víme, že les funguje jako rezervoár vody. A protože na Křemešníku jsou zdroje pitné vody pro okolní obce a částečně i pro Pelhřimov, snažíme se zajistit obnovu lesa co nejdříve. Ponechání plochy k nalétnutí tzv. měkkými listnáči s poměrně lehkými semeny s velkým doletem, především břízy, jívy, jeřábu, topolu a dalších bereme zatím pouze jako okrajovou možnost.  

Jak vidíte další vývoj, budoucnost lesního majetku?
Pokud by tady kalamita pokračovala způsobem, jakým začala, a dostali bychom se do situace, že smýtíme všechny smrkové porosty starší 40-50 let (v některých částech České republiky už byly dokonce smýceny prakticky veškeré smrkové porosty), tak to bude problém, který bude přetrvávat dlouhá desetiletí. V lese vždycky základní příjem finančních prostředků pocházel z prodeje dřeva. Je to jednoduchá matematika. Jestliže vytěžíme všechny smrkové porosty starší 70 let, tak tady máme problém na dalších 20-30 let, než nám ty zbylé dorostou. Jestliže se dostaneme do situace, kdy vytěžíme všechny smrkové porosty starší 50 let, tak ten problém bude přetrvávat dalších 40-50 let. Je to skutečně problém na desetiletí. Ten bude muset v budoucnu samozřejmě řešit vlastník lesa, a měl by jej řešit i stát, jiná možnost není. V lese, kde se nevytěží žádné dřevo, není žádný ekonomický příjem!
Kalamita u nás začínala především u starších porostů, 100, 120letých. Prozatím většinou těžíme plošně napadené porosty starší 80 let, ale na některých lokalitách došlo již k napadení mladších porostů, 50-60letých. Nejenže jsme přišli o to, co jsme zašetřili, ale dnes doslova projídáme vlastní budoucnost, protože těžíme v porostech, na kterých ještě mělo narůst dřevo. A to je ten základní ekonomický problém a postih. Těžíme velké objemy dřeva za zvýšených nákladů a v loňském roce za výrazně podprůměrných cen, ale bohužel přicházíme o dřevo, které už v lesích nenaroste a peníze do lesa zpátky nepřinese. Porost do 50 let věku generuje pouze náklady (zalesnění, následná péče, výchova). Na porostech, které musíme vytěžit v předmýtním věku, už dřevo nenaroste, a to je škoda obrovského rozsahu, největší ekonomická újma na desítky let dopředu, kterou kůrovcová kalamita působí. Přicházíme tak o budoucnost.

Obrázek

Křemešník je známým poutním místem, turisticky zajímavou lokalitou. Vnímají návštěvníci lesa, že lesníci bojují o záchranu zbylých lesních porostů, že je v lesích zvýšený pohyb lesní techniky jednak v souvislosti s likvidací napadených stromů, ale i v souvislosti se zalesňováním?
Je to individuální. K občasným kolizním situacím s lidmi, kteří nechtějí respektovat zákaz vstupu do míst, kde probíhá těžba, docházelo i v minulosti, ale v současné době jsou častější.
Někteří návštěvníci nechtějí vnímat, že les je místem, kde se pracuje, a že lesní cesty slouží primárně k odvozu dřeva a k pohybu lesní techniky. Neznají, nebo si nechtějí připustit, že i návštěvník lesa má ze zákona povinnosti, jak se v lese chovat. Chtěl bych požádat veřejnost o určitou spolupráci a respekt. V zájmu vlastní bezpečnosti a ochrany svého zdraví by měla být veřejnost v lesích, zvlášť v této době, opatrná. Když ve městě vidíte staveniště, také se nejdete podívat zblízka, co se tam děje a nestoupnete si před lžíci bagru. V lese by to mělo fungovat podobně. Dokonce to upravuje i legislativa. Lesní zákon zakazuje návštěvníkům vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví. Stejně tak lesní zákon řeší i to, že návštěvníci jsou povinni dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
Určitě nikoho z nás netěší, že nám lesní porosty doslova mizí před očima. Stejně tak nás netěší, že dochází k znečištění a poškození naší lesní dopravní sítě. Děláme ale teď maximum pro to, abychom les vrátili zpátky lesu. A než se nám to povede, bude to bohužel nějaký rok trvat. V tomto rozsahu nelze udělat všechno hned a v některých případech je třeba posečkat s opravou cest nebo vyvážecích linek, až budou napadené porosty vytěžené. Není ani ekonomicky smysluplné, abychom teď opravovali cesty a zapravovali koleje, když do několika měsíců tam bude těžká technika opět zasahovat.  Snažíme se nyní udržovat lesní síť v takovém stavu, aby byla sjízdná pro naši techniku, pro odvoz dřeva, abychom se do těch míst vůbec dostali. V loňském roce jsme jen na tyto pomístní opravy vynaložili částku 1 milión korun, za prvních 5 měsíců letošního roku už je to více 500 tis. korun. Větší opravy necháváme až na období po odeznění kůrovcové kalamity. Finanční podpory z Programu rozvoje venkova jsou v současnosti určeny pouze na rekonstrukce či výstavbu nových lesních cest. Uvítali bychom, kdyby se SVOL podařilo prosadit finanční příspěvky na opravu stávající lesní sítě.

Výměra lesního majetku města Pelhřimova 2040 ha
Nadmořská výška: 520-770 m n. m.
60 % představují dva větší lesní komplexy: Křemešník, Rohozná
40 % je roztroušeno na 37 k. ú.
Dřevinná skladba:  77 % SM, 13 % listnáče, 10 % ostatní dřeviny (z toho 3 % JD, BO, MD)