ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Jak to vidím já (7. díl) - Ing. Milan Mochán, ředitel Lesní správa Arcibiskupství pražské

Lesy, o které pečuje Lesní správa AP, která sídlí v Praze, najdete v sedmi krajích republiky. Ředitele společnosti, Ing. Milana Mochána, jsme požádali o rozhovor. Na jaké projekty je hrdý? Která legislativa podle něho vyžaduje bezodkladnou změnu? A proč byl původně proti vstupu do SVOL, ale záhy změnil názor?


Jaký je historicky vývoj vlastnictví lesů Arcibiskupství pražského? Kam až se dá v historii „vystopovat“ a jaké události měly největší vliv poslední době (navrácení majetku církvím apod.)?

Biskupství a později arcibiskupství pražské od 12. století postupně získalo - ať už jako dominikální, nebo rustikální majetek - velkostatky Rožmitál, Dolní Břežany, Onšov, Louňovice, Blatno, Červená Řečice, Nový Rychnov a Týn nad Vltavou. K tomu je nutné zmínit menší arcibiskupské statky (např. Sovínky) a majetek kapitul a farností pražské arcidiecéze (nejvýznamnější z nich je panství Metropolitní kapituly ve Spáleném Poříčí). Původ majetku byl velmi pestrý (dar - Rožmitál, koupě - Týn nad Vltavou, směna - Blatno, odkaz - Louňovice, patronáty atd.), ale vždy mělo vlastnictví církve soukromoprávní povahu. Kontinuita vlastnictví a hospodaření byla narušena zejména husitskými válkami v 15. století a pozemkovými reformami a totalitními režimy ve 20. století. V dějinách arcibiskupských lesů se vystřídala celá řada lesnických osobností, z nichž lze uvést Ing. Gangloffa, prof. Korfa, Ing. Pince nebo Ing. Šrámka.

Historický vývoj církevních lesů je téma na knihu.

Ano, to bychom tu byli dlouho a bylo by to velmi zajímavé povídání. Uvedu jen příklady největších lesních majetků. Na Rožmitálsku poprvé získalo Arcibiskupství pražské majetek již v polovině 14. století, kdy Sezema z Rožmitála věnoval svoji polovici pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic. Lesy panství Spálené Poříčí v roce 1715 převzala od Vratislavů hraběnka z Clary a Aldringen Anna Polyxena roz. Des Fours, která ho prodala v roce 1749 Metropolitní kapitole u sv. Víta v Praze. První zmínky o správě lesů a zemědělské správě na velkostatku v Týně nad Vltavou bychom datovali dokonce do 10. století, kdy lesy údajně daroval kníže Boleslav II. pražskému biskupství již při jeho založení roku 973. Počátek arcibiskupského hospodaření v Dolních Břežanech se datuje k roku 1715, kdy panství koupil od rodu Trauttmansdorffů pražský arcibiskup František Ferdinand z Künburgu.
Velkostatek v Červené Řečici na Vysočině býval majetkem pražských biskupů již ve 12. století a panství Nový Rychnov již za Arnošta z Pardubic, tedy od 14. století. Nedaleko od Červené Řečice se nachází velkostatek Onšov (Vonšov). Pražské arcibiskupství jej zakoupilo v roce 1761. Louňovické panství se ve vlastnictví pražského arcibiskupství ocitlo po smrti Karla Adama Lva z Říčan (v roce 1672), který jej podle své závěti odkázal pražským arcibiskupům na „věčné časy“.

Zajímavým fenoménem jsou také farní lesy.

Farní lesy sloužily jako zdroj obživy faráře (obročí) nebo ve prospěch kostela samého (záduší). Byly obhospodařovány často spolu s polnostmi a poskytovaly zejména dříví na otop a v omezené míře i stavební dříví. Nejčastěji nedosahují výměry ani 8 ha.
Totalitním režimem zkonfiskovaný majetek se z velké části navrátil do vlastnictví církve v období od roku 2013 do roku 2017, kdy proběhl proces majetkového vyrovnání. I když smyslem zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi bylo zejména zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem, nedošlo k navrácení veškerého majetku. Například lesy ve zrušeném vojenském újezdu Brdy zůstaly majetkem státu.

Obrázek

Při pohledu na mapu je zřejmé, že spravujete lesy v různých částech republiky. Přiblížil byste, prosím, o jaké jde oblasti a jaké jsou tam lesy?

Naše Lesní správa spravuje církevní lesy mnoha subjektů. Lesy ve vlastnictví Arcibiskupství pražského zaujímají 14202 ha, kapitul a Náboženské matice 11548 ha, farností diecéze 1098 ha. Celková rozloha spravovaných lesů činí 26848 ha. Lesy se nacházejí v 7 krajích. Největší plošný podíl zabírají lesy v PLO Krušné hory 30%, Brdská vrchovina 30%, Středočeská pahorkatina 20% a Polabí 10%.
Ve stručnosti k jednotlivým lokalitám z pohledu lesnického hospodaření:
Krušné hory - produkčně silně podprůměrné, mladé porosty prakticky 100 % poškozené loupáním. Je až neuvěřitelné, kam je schopen člověk zajít při využívání krajiny, kdy připustí plošnou devastaci přírody. Specifikem je také vysoký roční podíl přeměn porostů náhradních dřevin v rozsahu 3leté obvyklé holiny, avšak bez příjmů za vytěžené dříví. Jinými slovy se jedná o lesy, které vyžadují obrovské prostředky. Kolegům z polesí Blatno se povedl malý zázrak a za tři roky jejich působení naše lesy opravdu rozkvetly. Ale opět jen díky stovkám hodin úmorné přesčasové práce. Za velké množství získaných dotací, stovky odlovených kusů zvěře, systematickou ochranu lesa a péči o biotopy tetřívka jim patří velký dík. Protikladem jsou lesy na Brdech, produkčně průměrné, náležící do CHKO Brdy. Kontinuální dobré lesnické hospodaření, které laicky řečeno, v lese ani nepoznáte, jemné těžební zásahy bez holin sledující potřeby jednotlivých stromů a skupin. Díky kreativnímu a také velmi pracnému přístupu bylo hospodaření v těchto lesích oceněno cenou AOPK za „počin roku 2019“. Kolegové na polesích Rožmitál a Spáleném Poříčí tímto přístupem stlačili náklady na pěstební činnost hluboko pod 1000 Kč/ha. Zdejší lesní majetky zajišťují ekonomickou základnu hospodaření v našich lesích. Avšak je nutné dodat, že jsou dnes již také silně ohroženy postupující kůrovcovou kalamitou.
Ostatní větší majetky v Posázaví a na Vysočině dnes čelí postupující kůrovcové kalamitě a popisovat současné dění přírodní apokalypsy asi není nutné. Jako všichni se obracíme k budoucnosti a největší starostí není vyrobit dříví kategorie KH, ale jak založit lesy nové.

Spadají pod vaši správu také stromy například v okolí budov AP? „Patří“ k vám?

Arcibiskupství pražské v rámci správy budov a nemovitostí pečuje o několik parků a velké množství zeleně. Lesní správa pouze vypomáhá při rekonstrukcích těchto míst. Jsme přeci jen zaměřeni na kácení. Údržba zeleně je vysoce specializovaná činnost a v našem případě často dozorovaná památkovou péčí. Při poslední akci jsme se také mohli přesvědčit, jak pestrý výklad pojmů nám zákon o ochraně přírody přináší. Ostružiny patří mezi keře a požívají ochrany dle zákona (mimo les).

Jaká je organizační struktura péče o tak rozsáhlý, a navíc od sebe vzdálený majetek?

Dříve správu lesů a polí zajišťovaly samostatné odloučené velkostatky (i účetně). Dnes zajišťuje společnou správu lesních majetků Lesní správa, jako samostatná sekce v rámci neziskové organizace. V době moderních technologií není problém centralizovat odborné a specializované činnosti na ústředí. Ústředí sídlící v Praze zabezpečuje taxační kancelář (převzali jsme 110 dílčích LHP za 62 vlastníků), účtárnu, majetkoprávní agendu, centrální nákup vybraných služeb a majetku, administraci dotací, styk s orgány státní správy a samozřejmě odbyt dříví. Vše ostatní je decentralizované a zajišťují si to provozní střediska – polesí. Chod polesí leží na vedoucím, technikovi a hajných. Průměrná výměra na 1 hajného činí 870 ha.

Pokračování rozhovoru naleznete v aktuálním vydání Zpravodaje SVOL, které si můžete stáhnout v PDF verzi ZDARMA ZDE.

Mohlo by vás zajímat: Jak to vidím já (6. díl) - Ing. Petr Skočdopole, předseda Komory církevních lesů SVOL.