ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Ochrana přírody

Krédem SVOL jsou zdravé a prosperující lesy i pro příští generace. Hospodaříme na svém a proto chceme našim potomkům předat takové lesy, aby i oni a jejich děti měli možnost užívat pohostinnosti lesa stejně jako my. V našem zájmu je hospodařit v lesích trvale udržitelným způsobem, tzn. nejen v souladu požadavky ochrany přírody, ale také s požadavky sociálními a ekonomickými.

Při legislativních úpravách, které se dotýkají hospodaření v lesích, klade SVOL důraz na vyvážnost všech těchto požadavků a respektování vlastnických práv. Velkou pozornost proto SVOL věnoval přípravě zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992, jeho novelizaci v roce 2004, 2006-2009 a v letech 2014-2017.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny 2006-9

Za porušení společné dohody, kterou se SVOLu podařilo uzavřít s MŽP v roce 2004, považovali majitelé nestátních lesů rozsáhlý návrh novely zákona, který byl rozeslán do vnějšího připomínkového řízení počátkem prosince 2006. Prakticky ve všech svých ustanoveních zkracoval existující práva krajů, obcí i vlastníků nemovitostí v oblasti ochrany přírody a krajiny, posilovány měly být administrativní pravomoci organizací zřízených Ministerstvem životního prostředí (AOPK, správy národních parků). Návrh novely také přinášel požadavek, aby LHP a LHO pro území nacházející se v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000 podléhaly strategickému posuzování vlivu plánů a koncepcí SEA na životní prostředí, proti čemuž SVOL důrazně protestoval. S ohledem na velký počet připomínek i od ostatních subjektů ministerstvo stáhlo návrh počátkem r. 2007 z projednávání a vypracovalo návrh jiný. Ani ten neměl náš souhlas, zejména v ustanoveních o vyhlašování zvláště chráněných územích, závazném stanovisku orgánu ochrany přírody k LHP a LHO a posuzování vlivu LHO a LHP. Ale podařilo se nám přimět ministerstvo ke společným jednáním s LČR a AOPK.K většině sporných ustanovení se po usilovných dvouměsíčních jednáních podařilo vyjednat kompromisní řešení, které MŽP zahrnulo do komplexního pozměňovacího návrhu. Tento návrh prošel Sněmovnou, ale zasáhl do něj Senát. K jeho změnám týkajícím se zrušení ustanovení Agentury ochrany přírody jako správního úřadu a úpravy postupu při zhodnocení důsledků LHP a LHP dala při závěrečném hlasování souhlas i Sněmovna.

Novela vyšla ve Sbírce zákonů v částce 109 pod číslem 349/2009 Sb.
Stanovisko SVOL k novele zákona ze dne 15.7.2009 - před projednáním v Senátu.
Shrnutí vývoje a zhodnocení finálního znění zákona z pohledu vlastníka lesa - 6.10.2009.

Ve zrychleném jednání byla přijata související novela, která byla uveřejněna v částce 123 pod číslem 381/2009 Sb. Má řešit problémy dupicity a absence kompetencí vzniklé účinností výše zmiňované novely (pozměňovacími návrhy v Senátu).

Ústavní stížnost

SVOL byl také iniciátorem ústavní stížnosti s návrhem na zrušení odst. 3 a 4 § 68 zákona o ochraně přírody a krajiny, jejichž ustanovení opravňují orgány ochrany přírody k provedení zásahů ke zlepšení přírodního prostředí, pokud tak neučiní vyzvaný vlastník sám, a to i na soukromém majetku. Ústavní stížnost podalo 25 senátorů pod patronací paní senátorky Ing. Václavy Domšové 19. února 2008. Stížnost byla rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 8.7.2010 zamítnuta.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny 2014-2017 (národní parky)

Nestátní lesy představují 12% podíl na celkové výměře lesních pozemků zařazených v NP Šumava. SVOL proto věnoval návrhu novely, který se zabýval problematikou národních parků v ČR, velkou pozornost, a to  již od července 2014, kdy Ministerstvo životního prostředí svolalo první informativní setkání členů Rady NP Šumava s náměstky ministra životního prostředí, a dále potom v průběhu celého legislativního procesu. Jednání byla mimořádně obtížná a idelogicky vyhrocená. S návrhem novely nesouhlasil ani prezident. Jeho veto však Poslanecká sněmovna nakonec přehlasovala.

Podle odborníků SVOL novela uspíší destrukci horských lesů na Šumavě a dále ohrozí jejich hydrologickou funkci. K těmto závěrům je vedou poznatky z téměř 50 letého vývoje i v NP Bavorský les a vědecky doložená zjištění dopadů ponechání tisíců hektarů lesa bez zásahu. V současné době tvoří bezzásahová území zrcadlově souvislou přeshraniční plochu 25 tis. ha, z toho je 11 tis. ha kůrovcových souší. Za jak dlouho se obnoví ekosystém, ve kterém byly i 400 let staré stromy? Dlouhodobá ztráta porostního klimatu v řádu krajiny je nenahraditelná.

Podle názoru SVOL nebere schválený zákon ohled na specifika NP Šumava, který není jen pramennou oblastí Vltavy, ale také obytnou krajinou s řadou obcí i uvnitř národního parku a většinu jeho lesních porostů (87 %) představují kulturní lesy s převahou smrku. Zda byly obavy o uschnutí lesního patra, nevratnou ztrátu vody ze Šumavy i z nižších poloh a omezování pravomoci zainteresovaných obcí i krajů v důsledku přijaté novely opodstatněné, ukáže čas.

Vyhláška o náhradě újmy

Přípravy vyhlášky č. 335/2006 Sb. , o náhradě újmy způsobé ztížením hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích trvala téměř dva roky. Vlastníci lesů byli přítomni pouze při přípravných pracích, konečné znění se odehrávalo bez nich - na úrovni náměstků ministra zemědělství a životního prostředí. Vyhláška má systémové vady, některé druhy újmy nejsou vůbec kompenzovány, nebo jen částečně. Aplikaci navíc zkomplikovalo Sdělení sekretariátu rozkladové komise ministra životního prostředí. SVOL proto usiluje o novelizaci vyhlášky - zahájení prací přislíbil tehdejší náměstek ministra Pelc do šesti měsíců ode dne vyhlášení novely zákona o ochraně přírody a krajiny ve Sbírce zákonů v roce 2009. Od té doby máme již třetí vládu, změnilo se obsazení na ministerstvech a slib zůstal nesplněn. Mezitím byla připravena komplexní novela vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, která by umožnila zrušení náhradové vyhlášky č. 335/2006 Sb. Návrh bohužel nebyl předložen do legislativního procesu.

O potřebě novelizace vyhlášky č. 55/1999 Sb. jednal předseda SVOL v září 2013 s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem.  Poté (říjen 2013) následovala výzva Ministerstva zemědělství dotčeným subjektům k předložení podnětů pro novelizaci zastaralé vyhlášky, ale "novelizační úsilí" záhy ustalo. K tématu se ministerstvo vrátilo po obsazení postupu náměstka pro lesní hospodářství na podzim 2014 a SVOL byl jedním z partnerů, kteří se na tvorbě nové vyhlášky podíleli. Návrh vyhlášky, který byl v prosinci 2017 předložen do meziresortního připomínkového řízení je bezpochyby krokem správným směrem, ale představuje pro vlastníky lesů pouze základní, nezbytnou úroveň pro spravedlivější stanovení újmy či náhrady škody na lesích. Snaha SVOL o komplexnější řešení této otázky nebyla vyslyšena s tím, že taková úprava by údajně překročila zmocnění dané lesním zákonem.