ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Lesní a zemědělské právo

Mám možnost koupit pozemek, který je vedený jako trvalý travní porost a některé parcely jako ostatní plocha. Na těchto pozemcích je les ve věku cca 70 let. Jak je možné vyřídit povolení k těžbě tohoto pozemku?

Vzhledem k novým okolnostem, což jsou rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského osudu v Praze, oba z roku 2009, na něž jsem byl upozorněn panem JUDr. Ing. Martinem Florou a ve kterých je formulováno stanovisko, že rozhodující pro posouzení toho, zda se jedná o lesní pozemky, je faktický stav, upřesňuji svoji odpověď z března loňského roku. V mé původní odpovědi ze dne 27.3.2014 jsem vyjádřil názor, podpořený zkušenostmi z jednání s orgány státní správy ochrany přírody i lesů, že určující je zápis z katastru nemovitosti a pokud zápis není v souladu se skutečností, záleží na vlastníkovi, jak bude nadále pozemek využívat, tedy zda u pozemku vedeného jako trvalý travní porost bude postupovat podle Vyhl. MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin rostoucích mimo les, a po odstranění dřevin bude nadále pozemek obhospodařovat jako louku a nebo zda požádá podle § 3, odst.(3) zákona o lesích orgán státní správy v rámci tzv. pochybnosti o prohlášení daného pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa a dále pak bude postupovat podle zákona o lesích.

Podle rozhodnutí dvou uvedených soudů však není důležité, jak je pozemek formálně veden v katastru nemovitostí, ale to, zda fakticky naplňuje znaky pozemku určeného k plnění funkcí lesa ve smyslu příslušných ustanovení lesního zákona, se zdůvodněním, že lesní zákon definuje pozemek určený k plnění funkcí lesa tzv. materiálně. Ve světle těchto rozhodnutí je tedy tou správnou cestou pouze druhá možnost, kterou ve své původní odpovědi uvádím, tedy postupovat podle výše uvedených ustanovení zákona č. 289/95 Sb., o lesích, nechat prohlásit předmětné pozemky za pozemky určený k plnění funkcí lesa (PUPFL) rozhodnutím orgánu státní správy lesů a dále pak již při uvažovaném kácení postupovat podle dalších ustanovení zákona o lesích. Zdůrazňuji přitom závěr mé původní odpovědi, že převod na lesní pozemek rozhodně neznamená, že se dřeviny na něm rostoucí dají plošně vykácet.

Nicméně musím konstatovat, že posouzení toho, zda na daném pozemku roste les, tedy, že je pozemkem určeným k plnění funkcí lesa není v zákoně o lesích nijak upřesněno, rozhoduje zde orgán státní správy lesů na základě vlastního názoru.  Může proto nastat případ, kdy orgán státní správy lesů posoudí předmětný pozemek tak, že nesplňuje podmínky prohlášení za lesní pozemek a nebude chtít dotčené pozemky svým rozhodnutí prohlásit za pozemky určené k plnění funkcí lesa, tedy za les. Žadatele bude odkazovat na to, že se podle jeho názoru o les nejedná a je tudíž nutno při žádosti o kácení dřevin na něm rostoucích postupovat podle zákona č. 189/2013 Sb. Rozhodnutí by pak bylo nutno hledat v odvolacím řízení k orgánu státní správy na krajském úřadě, či u soudu, který by pak zřejmě rozhodl ve smyslu rozsudků dvou předchozích uvedených soudů.

V případě, že se jedná naopak o žádost o změnu lesního pozemku na nelesní, tedy tam, kde je pozemek veden jako PUPFL, ale není porostlý dřevinami, lze dokonce odmítnutí orgánu státní správy vydat rozhodnutí podle § 3, odst.(3) zákona o lesích očekávat velmi pravděpodobně s tím, že orgán státní správy bude v tomto případě požadovat postup podle třetího oddílu zákona o lesích, tedy řízení o odnětí a to i v případě, že se jedná o pozemek, který dlouhodobě nesplňuje požadavky na PUPFL, tedy pozemky porostlé lesními dřevinami. Řešení podle § 15 a následujících o odnětí pozemků funkcím lesa je totiž zpoplatněno a tedy pro stát výhodnější a orgány státní správy budou logicky zájmy státu hájit.

Dále bych pak chtěl vyjádřit přesvědčení, že pokud bude vlastník rozhodnut, že bude pozemek např. bývalé louky, tedy trvalý travní porost, který v minulých desetiletích zarostl náletovými dřevinami tak, že je zde dnes fakticky les, obhospodařovat nadále jako louku, tak mu v tomto jeho rozhodnutí orgány státní správy asi těžko zabrání a ani bránit zpravidla nebudou. Otázkou je samozřejmě ekonomická stránka a účelnost tohoto rozhodnutí.  

Ing. Petr Jelínek
8.2.2015

Za současného stavu, kdy jsou dané pozemky vedeny jako travní porost, či ostatní plocha, je možnost kácení dřevin rostoucích na těchto pozemcích dána vyhl. MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, a to přesto, že daná plocha jinak počtem dřevin na ni rostoucích i jejich vzrůstem splňuje obecné představy o lese. Rozhodující je druh parcely uvedený v evidenci katastru nemovitostí. Podle této vyhlášky je kácení dřevin rostoucích mimo les bez povolení možné jen u dřevin, u kterých obvod jejich kmene měřený ve výšce 1,3 m nad zemí nepřesahuje 80 cm a u zapojených porostů dřevin, což zřejmě bude daný případ, pak nepřesahuje výměru 40 m2.  U dřevin, jejichž obvod přesahuje tento údaj, nebo u zapojených porostů dřevin, kde výměra přesahuje uvedenou plochu, je nutné ke kácení získat povolení příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je podle § 76, odst. (1) a)  zákona č. 114/1992 Sb. obecní úřad. Na území národních parků jsou příslušným orgánem ochrany přírody správy příslušného národního parku, na území národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území jsou pak územně příslušné správy CHKO.

Další možností, jak se dobrat k legalizaci kácení dřevin na uvedených pozemcích rostoucích, je § 3, odst.(3) zákona č.289/95 Sb., o lesích. Ten říká,  že při pochybnostech o tom, zda jde o tzv. pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL), tedy les, rozhoduje orgán státní správy lesů, v tomto případě podle § 48 téhož zákona, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na návrh vlastníka pozemku může tedy tento orgán státní správy rozhodnout, že porosty dřevin na daných pozemcích splňují požadavky kladené na les a tyto pozemky za PUPFL, tedy les, prohlásit. Na základě tohoto rozhodnutí státní správy dojde ke změně druhu pozemku z trvalého travního porostu (ostatní plochy) na lesní pozemek a zápis o této změně provede v evidenci katastru nemovitostí i katastrální úřad. Tím se na dané pozemky začne vztahovat výše uvedený zákon o lesích a všechna jeho ustanovení, podle kterých je v určitých případech možno kácet stromy na nich rostoucí. Převod na lesní pozemek však rozhodně neznamená, že se dřeviny na daném pozemku dají plošně vykácet.

Důležitý pro volbu postupu je záměr vlastníka, nebo v tomto případě jeho nabyvatele, jak hodlá nadále pozemek obhospodařovat. Pokud je důvodem ke snaze o vyřízení povolení k těžbě tohoto pozemku snaha vrátit se k využití tohoto pozemku jako louky, pak je nutno podat žádost o povolení kácení dřevin podle postupu uvedeného v § 4 vyhl. MŽP č.189/2013 Sb., pokud by však záměrem nabyvatele byla snaha o využití daných pozemků pro lesní produkci, pak je nutno postupovat podle zákona o lesích.

Ing. Petr Jelínek
27.3.2014