ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Tisková konference SVOL upozornila na problém sucha z pohledu kůrovce

Přední odborníci na les a vodu seznámili media s alarmujícími souvislostmi, které existují mezi historickým suchem a kůrovcovou kalamitou v České republice. Tisková konference SVOL „Bez lesů nebude voda“ se konala v Praze dne 19. března u příležitosti Světového dne vody (22. března).

Obrázek

„Majitelé lesů upozorňují na závažnost situace politickou reprezentaci již řadu měsíců a žádají o finanční pomoc na obnovu lesa ve výši minimálně 3 mld. korun v letošním roce. Kromě ministerstva zemědělství k tomu ale potřebují i podporu ostatních resortů. Aktuálně je na pořadu dne příprava rozpočtu na příští rok a tam se ukáže, zda vláda myslí pomoc lesům a boj proti suchu vážně,“ připomněl František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. „Bez obnovy kůrovcem zdecimovaných lesů se totiž bude sucho dále zhoršovat,“ dodal.

Za odborníky na les a vodu se tiskové konference dále zúčastnili:

 

  • doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., ENKI, o.p.s., Třeboň
  • doc. Ing. Vít Šrámek , Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
  • Ing. Václav Zámečník, jednatel Lesů města Písku s. r. o.

 

Společně upozornili na fakt, že v důsledku sucha a kůrovcové kalamity jsou potenciálně ohroženy lesy na téměř milionu hektarů, což je více než třetina všech lesů v ČR! Pokud stát významně nepodpoří obnovu lesů, může mít tak rozsáhlé náhlé odlesnění bez dostatečné náhrady lesa ve střednědobém horizontu extrémně závažné dopady na vodní režim v krajině.

Lesníci a vědci vysvětlili, jak se lesy a voda vzájemně ovlivňují a proč je potřeba v lesích hospodařit.

Působení lesů na koloběh vody je mnohem výraznější, než je tomu u travních porostů, zemědělských ekosystémů či u městského prostředí. Lesy mimo jiné zpomalují pohyb vody a tím přispívají k jejímu držení v krajině. „Současná kůrovcová situace nemá v našich podmínkách obdoby a bez podpory obnovy lesů všemi dostupnými prostředky jsou rizika zvyšování teplotních výkyvů, poklesu vlhkosti vzduchu a tím i srážek, výrazného snížení zadržování vody v krajině, zvýšení eroze a nárůstu rizika povodní, ale i zhoršení kvality vody ve zdrojích zcela reálná,“ varoval docent Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. „Jsem z podstaty optimistický člověk, ale budoucnost, která před námi leží a se kterou se budeme muset vypořádat, se jeví jako velmi náročná,“ dodal.

Majitelé lesů vědí, jak zadržet vodu v krajině – přítomným novinářům to na konkrétních příkladech ukázal jednatel Lesů města Písku Václav Zámečník. Zároveň však upozornil, že tato opatření jsou finančně náročná a majitelé lesů (větších i menších) je rozhodně nedokáží financovat z vlastních prostředků. „Majitelé lesů potažmo lesáci nabízejí společnosti nadstavbu zdravého prostředí, ale zároveň nesou veškeré finanční následky. Přimlouval bych se proto o náhradu vlastníkům lesů za poskytování ekosystémových služeb. Rádi bychom dále zvyšovali retenční schopnost lesů a krajiny, ale tato opatření jsou poměrně finančně nákladná a stávající dotační programy nejsou vhodně nastavené a jsou velice administrativně náročné,“ uvedl.

Docent Jan Pokorný z obecně prospěšné společnosti ENKI Třeboň, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů, seznámil novináře s celou řadou alarmujících faktů souvisejících s úbytkem lesního porostu. „Je tisíciletou historickou zkušeností, že odlesnění vede k vysychání krajiny a poklesu srážek,“ potvrdil. „Zatímco povrchová teplota lesa je i v parném létě pod třicet stupňů, povrchová teplota odvodněných městských ploch a sklizeních polí přesahuje padesát.“

Za nebezpečný experiment s lesy a vodou považuje docent Pokorný ponechávání lesů v bezzásahovém režimu. Situaci na Šumavě trefně přirovnal k zapnutí horkovzdušného fénu obrovského výkonu. „V Národním parku Šumava uschly hřebenové partie smrkového lesa, jednotlivé stromy byly i několik set let staré. Tento les míval v létě teplotu kolem 20 oC, vyčesával vodu z mraků a zásoboval vodou drobné toky. Na hřebenech Šumavy leží nyní uschlé kmeny stromů, jejichž povrchová teplota dosahuje i 60 oC; ohřátý vzduch stoupá vzhůru a vysušuje okolí a brání přísunu vlhkého vzduchu z okolí. Zatímco živý vzrostlý les chladil sebe a své okolí výkonem 300 – 500 MW/km2, v uschlém lese se uvolňuje tato energie jako zjevné teplo, kterým je poháněn vzestupný proud ohřátého vzduchu odnášející vlhkost. V letním dnu si to lze představit, že jsme na hřebenech zapnuli vysoušeč (fén) o výkonu jednoho bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE) na každých 2 – 3 km2, tedy na každých 200 – 300 ha. Les uhynul nebo musel být odtěžen v Národním parku Šumava na ploše přes 10 000 ha. Způsobili jsme tak ohřívání výkonem zhruba 30 bloků JETE.“

Odborníci se shodli na tom, že pokud nemá česká krajina dále vysychat, je třeba si uvědomit, že zdravé živé lesy zadržují a přitahují vodu, zásadním způsobem chladí krajinu a vyrovnávají teploty. A proto je v zájmu celé společnosti rychlou obnovu lesů maximiálně podpořit.