ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

SVOL byl na konferenci „Lesy versus kůrovec“ hodně slyšet

Konference „Lesy versus kůrovec“, pořádaná v pátek 18. října v Praze, byla pro SVOL další příležitostí jasně prezentovat situaci nestátních vlastníků lesů. Předseda SVOL František Kučera patřil mezi přednášející, velmi nekompromisně hájil zájmy nestátních vlastníků z diskusního fóra předseda Komory soukromých vlastníků Richard Podstazsky a s kritikou současné situace se ozývali také přítomní vlastníci.

Konference pořádaná vydavatelstvím MAFRA proběhla v hotelu Augustine v Praze. Mezi přednášejícími nechyběli ministr zemědělství Miroslav Toman, rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička, generální ředitel Lesy ČR Josef Vojáček, ředitel Vojenské lesy a statky ČR Petr král, jednatelka Kronospan Sylva Krechlerová, děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Marek Turčáni. Sál byl nabitý k prasknutí a zejména díky zástupcům SVOL, upozorňujícím mimo jiné na fakt, že pomoc státu vlastníkům lesů je pomalá a výrazně nedostatečná, byla diskuse velmi živá. Zároveň z několika poznámek během prezentací jasně vyplynulo, že SVOL je respektovaným partnerem pro dialog s MZ i akademickou obec. František Kučera ve svém projevu připomněl i fakt, že SVOL upozorňoval na hrozící katastrofu už od roku 2014. "Dlouhé roky se nedělo nic. Až za ministra Tomana proběhla první setkání, která ovšam v poslední době znovu utichla a my bychom jejich obnovení velmi uvítali."

Vládní kroky k řešení situace nestátních vlastníků (a situace v lesích obecně) označil SVOL za zdlouhavé a pomalé. Nejzávažnějším faktem zůstává, že peněžní pomoc (navíc výrazně nedostatečná), zatím směrem k vlastníkům neproudí a jejich ekonomická krize způsobená zejména propadem trhu se dřevem se dál dramatizuje. "Posloucháme jen sliby," řekl ve svém vystoupení Radomír Charvát, jednatel Lesního družstva Vysoké Chvojno. "A posloucháme je stále dokola moc dlouho. Peníze potřebujeme, abychom ekonomicky přežili."

Podávání žádostí o kompenzace s mimořádného dotačního titulu schváleného vládou již před prázdninami (1,5 miliardy v letošním roce a 1 miliarda v prvním čtvrtletí roku 2020) jsou však vázány na schválení novely tzv. "Lesního zákona" Senátem (jednání bude 30. října) a následný podpis dokumentu prezidentem republiky. "Naštěstí je v podmínkách klauzule o tom, že žádosti mohou být podávány hned následující den po podpisu pana prezidenta. Doteď však není známo, jak mají žádnosti vypadat, jaké si vlastníci mají připravit doklady, jak vůbec krajské úřady agendu kolem těchto žádostí zvládnou. Času na čerpání peněz v roce 2019 přitom zbude do konce roku velmi málo, reálně pět týdnů. Vidíme velké riziko v tom, že pokud vlastníci lesů nedosáhnou alespoň na nějaké finanční prostředky včas, nebudou mít peníze ani na sazenice určené k jarnímu zalesňování. Někteří z nás už nyní na podzim museli odmítnout dobrovolníky, kteří se hlásili na zalesňování, protože už nemají finance ani na sazenice, ani na další práce v lese. Řada majetků je ohrožena tím, že na jaře už nezalesní."

Podrobnosti ke konferenci včetně fotogalerie a jednotlivých prezentací ke stažení naleznete ZDE.

Videa z některých vystoupení SVOL byla vysílána přímo na našem Facebookovém profilu.

Richard Podstatzký připomíná také důležitý širší kontext konference, kde s e potkaly špičky napříč obory lesnictví, zemědělství i akademické sféry. "Pokud chceme zachránit lesy, musíme krajinu řešit jako celek, vysychání krajiny není jen důsledek klimatických změn, ale vznikl dlouhodobě špatnou péčí o půdu. V 50. letech došlo k rozorávání remízů a zcelování půdy. V 70. letech se pokračovalo melioracemi a odvodňováním krajiny. Od konce 90. let jsme protipovodňovými opatřeními vytvářeli koryta pro rychlý odtok vody. V zemědělství se v posledních letech pokračuje bezorebnými technologiemi. Za 1. republiky byla průměrná hloubka ornice 60 cm, nyní je to stěží 20 cm a někde ani to ne. Půda tak ztratila svou absorpční schopnost zadržet vodu. Vody se nedostává jak v zemědělství, tak v lese. Důsledkem toho je chřadnutí lesů, rozmnožení kůrovce a nedostatek jak povrchové vody, tak podzemní. Nová výsadba lesů po kůrovcové kalamitě nám do budoucna nevyřeší chřadnutí lesů a nedostatek vody. Lesníci a zemědělci musí spojit své síly dohromady a řešit krajinu jako celek. S podporou akademické sféry a vhodnou dotační politikou, která nebude zaměřena jen na produkci, můžeme dát péči o krajinu novou vizi a strategii včetně zachování jejích hospodářských funkcí kulturní krajiny."