ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Starostové na semináři o hospodaření v lesích: Jsme ve válce. A nejen s kůrovcem

První ze seminářů SVOL s názvem „Jak hospodařit v lese v období klimatických změn“ přinesl starostům obcí velmi konkrétní informace ohledně čerpání příspěvků, legislativy nebo odborných postupů při likvidaci následků historické katastrofy v domácích lesích.

Předseda SVOL František Kučera uvedl seminář s tím, že les je pro obce historickým majetkem, v řadě případů byl pro obce i významným příspěvkem do rozpočtu, ale hlavně je majetkem do budoucna. Připomněl úlohu lesa jako zdroje pitné vody a zázemí pro rekreační vyžití nejen pro obyvatele obcí, ale i pro obyvatele vzdálenějších a bohatších měst, kteří si podobně jako politici neuvědomují dopady dlouhodobého sucha a stávající kůrovcové situace na celou společnost a mylně je považují je za problémy venkova a českých lesníků. „Ministerstvo zemědělství přislíbilo na základě tlaku SVOL navýšit příspěvky na hospodaření v lesích o cca 500 mil. Kč pro letošní rok na celkovou sumu 1,2 mld. Kč a připravuje nový dotační titul pro zvládnutí následků kůrovcové kalamity. Požadované 3 mld. Kč ale zatím nebyly schváleny a pravidla dotace nejsou dosud známa,“ řekl s tím, že obce, stejně jako soukromí vlastníci lesů potřebují pomoc státu neprodleně, aby mohli kalamitu způsobenou kůrovcem a suchem zastavit a likvidovat její následky.

Pohled do lesa

Příklad z praxe na semináři prezentoval Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí. Právě Vysočina je jedním z nejohroženějších regionů, oproti loňskému roku zde byl zaznamenán šestinásobný nárůst kůrovce. „Vysočinu sužuje dlouhodobý nedostatek srážek. Od roku 2015 chybí celý srážkový rok! Nacházíme se v začarované spirále, nebude-li voda, nebudou lesy, nebudou-li lesy, nebude voda.“ Kraj vyčlenil pro tento rok na pomoc majitelům lesů z Fondu Vysočina nejprve 7,5 mil. Kč, byly podány žádosti o objemu 27 mil. Kč, kraj rozhodl, že uspokojí všechny žadatele, kteří splní podmínky, ze strategických rezerv uvolnil další prostředky a chystá se k vypsání i podzimního příjmu žádostí. Kraje však nemohou suplovat úlohu státu a vynaložené prostředky sice pomohou jako první pomoc, obrovský problém však „nevyléčí“.

Obrázek

Kůrovcové kalamity v minulosti

Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti seznámil přítomné s vývojem kalamit v českých lesích v minulosti. Záznamy ukazují, že od r. 1993 s výjimkou roku 2010, byly všechny roky teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné, což zásadně ovlivnilo odolnost smrkových porostů, které by se jinak ataku kůrovce ze 70 % ubránily svojí obranyschopností. Současná kůrovcová kalamita započala již v r. 2003 a její nástup umocnil mimořádně suchý a teplý rok 2015. „Vývoj v posledních patnácti letech popřel všechny dřívější poznatky o bionomii kůrovce. V minulosti docházelo k založení dvou generací kůrovce, na horách k jedné, dnes běžně dochází k vývoji tří generací bez ohledu na nadmořskou výšku, v loňském roce došlo k založení čtvrtí generace, přičemž kapacity na boj s kůrovcem jsou omezené.“ Druhou část své prezentace věnoval docent Zahradník hodnocení jednotlivých asanačních metod.

Legislativa a finance

Martin Flora, specializovaný právník v oblasti lesního práva, práva v oblasti životního prostředí a korporátního práva se ve své přednášce zabýval právními důsledky vyplývajícími pro vedení obcí z vlastnictví obce. Zaměřil se především na zákon o lesích, zákon o ochraně přírody a krajiny, na působnost České inspekce životního prostředí v ochraně lesa a odpovědnost při nakládání s lesním majetkem obce. Věnoval se také možnostem spolupráce obcí a jejich sdružování při správě lesa.  Závěrem poukázal na to, že český lesní zákon je nejpřísnější v Evropě, nicméně exekutiva se jej snaží neustále upravovat a zpřísňovat, i když je zřejmé, že: „Právo je tváří v tvář přírodním vlivům slabé a nelze vše ošetřit novým paragrafem“.

Správce Kolowratského majetku Martin Fojt, odborník SVOL na dotační problematiku, podrobně rozebral možnosti finančních příspěvků na obnovu lesů a následnou péči o lesní porosty z národních a krajských zdrojů. Upozornil na nutnost podání ohlášení před podáním vlastní žádosti, stanovené termíny dotačních období a podzimní kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova.

Mohlo by vás zajímat: Jak to vidím já (1. díl) Ing. Martin Fojt, správce Kolowratského majetku.

Slovo starostů

Na semináři vystoupili také starostové obcí a jejich poznatky kolegy v sále velmi zaujaly. S kůrovcovou kalamitou totiž, až na naprosté výjimky, bojují obce na celém území České republiky už několikátý rok.

Radomír Charvát, jednatel Lesního družstva obcí Vysoké Chvojno, člen předsednictva SVOL a v předchozích letech také neuvolněný starosta menší obce, kritizoval dosavadní postoj státu při řešení kůrovcové situace. Očekávání vlastníků lesů od státu poté shrnul do devíti zásadních bodů: státem garantovaná podpora, zamezení vlivu neodborných organizací do rozhodování o odborných záležitostech, zřízení kalamitního fondu MZe, rekonstrukce státní správy, změna systému obhospodařování státních lesů, podpora sdružování vlastníků drobných lesů, změna zákona o myslivosti, revize bezzásahových území, změna přístupu státu k vlastníkům lesů – od direkce k motivaci.

Starosta města Dašice Petr Zikmund dokumentoval neuspokojivou situaci českého zákonodárství také na příkladu zákona o obcích, který se dočkal již 51. novely. Vyzval přítomné starosty, aby se ke svým lesním majetkům nezachovali jako stát, který od r.  2013 odčerpal ze státního podniku Lesy ČR do eráru zhruba 33 miliard korun (dokonce ještě 2,5 mld. za loňský rok, kdy již bylo naprosto evidentní, jaká zkáza je před námi), a státní podnik nyní přežívá na úvěrech.

Starosta města Přibyslav a místopředseda představenstva Lesního družstva obcí Martin Kamarád seznámil přítomné s kroky, které podniká představenstvo a členské schůze družstva ke zmírnění následků kalamity. Za jeden z jejích problémů považuje to, že společnost nectí odpovědnost vlastníka lesa. Návštěvník lesa je nyní víc než jeho vlastník. „Lesní zákon je v současné kalamitě cár papíru, byť je nejpřísnější na světě, neuchránil nás před katastrofou, držba lesa je roztroušená, stávající systém OLH nefunguje a každý je odborníkem na les. Jsme ve válce a obávám se, že nejen s kůrovcem. Kalamita bude bojem o holé přežití jednotlivých lesnických podniků a celků a soubojem o přežití lesnictví jako takového, protože stát dělá z vlastníka lesa nevolníka. Společnost musí pochopit, že les nepatří všem, že les má svého vlastníka, který nese odpovědnost a že nelze dále čerpat mimoprodukční funkce lesa zdarma“.

Další seminář pro starosty se koná 17. června v Kostelci nad Černými lesy. Stále se můžete přihlásit nebo na něj zastupitele své obce upozornit.

Přihlášky na info@svol.cz do 7. června 2019.