ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Pro naše děti lesy a vodu, nebo rezervace na kůrovce?

Tisková zpráva

Pelhřimov, 5. 4. 2017 - Poslanecká sněmovna na své včerejší schůzi přehlasovala prezidentské veto k návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který se zabývá problematikou národních parků v ČR. Podle vlastníků lesů novela uspíší destrukci horských lesů na Šumavě a dále ohrozí jejich hydrologickou funkci.

Vzhledem k tomu, že nestátní lesy představují 12% podíl na celkové výměře lesních pozemků zařazených v NP Šumava, věnoval SVOL návrhu velkou pozornost, a to  již od července 2014, kdy Ministerstvo životního prostředí svolalo první informativní setkání členů Rady NP Šumava s náměstky ministra životního prostředí, a dále potom v průběhu celého legislativního procesu.

Poslance nepřesvědčily ani závažné poznatky z téměř 50 letého vývoje i v NP Bavorský les, letecké snímky zachycující území od Luzného po Roklan (tzv. "starý" park) a území od Roklanu po Falkenstein (po rozšíření parku) [1], ani vědecky doložená zjištění dopadů nastolení rychlého velkoplošného rozpadu hřebenových smrčin obou národních parků.

„Česká veřejnost je přesvědčována o tom, že novela přinese národním parkům stabilitu a jejich otevírání šetrné turistice, dlouholetý vývoj v sousedním parku ale ukazuje, že představy jeho zakladatelů a správců o zachování horských smrčin a jejich směřování k pralesu se nenaplnily. Naopak – vývoj směřuje k destrukci lesních porostů,“ uvedl František Kučera, předseda SVOL.

Nejzávažnějším dopadem velkoplošného rozpadu hřebenových území národních parků, který rozhodujícím způsobem nastartovala nekvalifikovaná, spíše ideologická, rozhodnutí o skokovém ponechání tisíců hektarů lesa bez zásahu, je podle odborníků negativní vliv ztráty porostního klimatu lesů pro vodu a klimatizaci krajiny v důsledku jejich uschnutí. V současné době tvoří bezzásahová území zrcadlově souvislou přeshraniční plochu 25 tis. ha, z toho je 11 tis. ha kůrovcových souší. Za jak dlouho se obnoví ekosystém, ve kterém byly i 400 let staré stromy? Dlouhodobá ztráta porostního klimatu v řádu krajiny je nenahraditelná. Na Šumavě byl zaznamenán nárůst průměrné teploty o 3,3 °C oproti dlouhodobému průměru [2], to však většinu našich zákonodárců neznepokojuje.

„Podmínky v NP Šumava jsou odlišné od ostatních parků, především se jedná o pramennou oblast Vltavy, obytnou krajinu s řadou obcí i uvnitř národního parku, 87 % představují kulturní lesy se změněnou dřevinnou skladbou a strukturou a převažují zde vyspělé smrkové porosty. Podle našich zkušeností a znalostí povedou další bezzásahová území na Šumavě k uschnutí lesního patra a nevratným ztrátám vody ze Šumavy i z nižších poloh. Schválený zákon, který nebere tato specifika v úvahu, zřetelně a cíleně omezuje pravomoci zainteresovaných obcí i krajů a přenáší rozhodující opatření pro směřování režimu v národních parcích do výhradní pravomoci Ministerstva životního prostředí, proto nepovažujeme za dobrý,“ dodal Kučera.

[1] Prezentace “Pralesy pro naše děti?” a doprovodný text Jakou budoucnost přináší dosavadní vývoj části území Šumavy zahrnuté do souvisejících  národních parků“

[2] Bernsteinová a kol. (2015), Changes in runoff in two neighbouring catchments in the Bohemian Forest related to climate and land cover changes, J. Hydrol. Hydromech., 63, 2015, 4, 342–352

 

Kontakt:
Ing. František Kučera, předseda SVOL, tel.: +420 602 339 448, e-mail: info (et) svol.cz