ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Příspěvky na hospodaření v lesích 2019: Důležité informace pro vlastníky

Letošní rok přinesl v oblasti příspěvků na hospodaření v lesích hned několik klíčových změn. V rozhovoru je podrobně rozebral Ing. Martin Fojt, správce Kolowratského majetku.

V čem je rok 2019 z hlediska příspěvků pro majitele lesů specifický? Jaké jsou nejdůležitější novinky?

Z hlediska příspěvků na hospodaření v lesích je letošní rok skutečně specifický. Byly novelizovány právní předpisy – nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a nařízení vlády č. 245/2018 Sb. Rovněž nová vyhláška č. 298/2018 Sb. o oblastních plánech rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů má dopad na vyplácení příspěvků. Vlivem změn v legislativě vznikly 3 příspěvkové období (září – říjen 2018, listopad – prosinec 2018 a 1. 1. 2019 – 30. 6. 2019). S sebou to přineslo problémy z hlediska softwarového zabezpečení pro žadatele při současné podmínce podávání žádosti v elektronické podobě. Rovněž povinnost podávat ohlášení žadatele je další administrativní zátěž, která neposkytuje přehled poskytovateli o reálné míře čerpání příspěvků. Spíše se jedná o administrativní nástroj, který v mnoha případech vedl k tomu, že nebylo možné podat žádost o činnosti, realizované před datem dodatečně podaného ohlášení.

Nejdůležitější novinkou je nově zavedený příspěvek na ochranu lesa před kalamitními škůdci – dotační titul „I“. Jedná se o asanaci jehličnatého dříví a seštěpkování poškozených jehličnatých dřevin. U některých tradičních titulů je navýšena sazba např. výchova porostů do 40 let, přirozená obnova a současně je nově zavedená sazba u základní dřeviny při umělé obnově ve 3. skupině souboru lesních typů. Naopak přirozená a umělá obnova u smrku je podporována až od 5 LVS včetně. Jako nový příspěvek lze ještě uvést podporu u přeměn porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou či rekonstrukci porostů po škodách.  U příspěvků na vybrané myslivecké činnosti je nutné zmínit příspěvek na péči o zvěř v přezimovacích obůrkách, zástřelné za kormorána velkého a prase divoké, příspěvek na políčka pro zvěř, nebo akusticko-světelné plašiče zvěře. Zatímco dotační rok příspěvků do lesů končí 30. 6. 2019, žádosti na myslivecké činnosti je možno podávat až do 31. 8. 2019 a to jednu žádost za honitbu a příspěvkové období.

Nejzásadnější však zůstává nastavení dotačního období. V tuto chvíli mají žadatelé pouze jistotu, že dotační období končí k 30. 6. 2019. Mělo dojít ke zrychlenějšímu procesu administrace žádostí a v konečné fázi k rychlejším platbám žadatelům. Otázkou však zůstává, zda se bude jednat o jediný výplatní termín pro příspěvky na lesy v roce 2019. Pokud by k této situaci došlo a další dotační období od 1. 7. 2019 trvalo 12 měsíců, evidentně by bylo ohroženo vyčerpání alokované částky pro lesy 621 mil. Kč v rozpočtu MZe ČR, přestože příslib z počátku letošního roku z úst náměstka ministra zemědělství pro lesní hospodářství hovořil o 1,15 mld. Kč a 2 výplatních termínech roku 2019 k zajištění a podpoře financování podporovaných činností v nestátních lesích.

Obrázek

Překvapil vás v něčem vývoj čerpání za loňský rok nebo roky předešlé?

Čerpání příspěvků na hospodaření v lesích je od července roku 2016 opět řízeno z MZe ČR. Vlastník lesa (žadatel) má větší jistotu, že příspěvek do lesů bude vyplacen v plné výši a  výše podpory nebude podléhat politickým rozhodnutím jednotlivých krajů, jak se do té doby běžně stávalo. V tomto období se v jednotlivých krajích utvářela rozličná pravidla na podporu lesního hospodářství, což bylo jednoznačně nekoncepční a vlastník lesa byl přímo závislý na politické vůli, zda daný kraj preferuje lesní hospodářství nebo se snaží přidělené finanční prostředky umísťovat do jiných rozpočtových kapitol. Od roku 2016 nedošlo k plošnému krácení vyplacených příspěvků a žadatel pokud splnil podmínky pro podporu, mohl očekávat vyplacení v plné výši. V některých krajích nastával problém s délkou doby administrace žádosti a vyplacením příspěvků. Tuto administrativní a kontrolní činnost nadále pro MZe ČR zajišťují úředníci jednotlivých krajů. Problém v současné kalamitní situaci je nepochybně ve výši alokovaných prostředků do lesního hospodářství v ČR. Pokud v rozpočtu MZe ČR je u podpory agropotravinářského komplexu 44 miliard Kč (3,8 mil. ha zemědělské půdy) a u lesnictví pouze 621 mil. Kč (2,6 mil. ha lesní půdy), jedná se skutečně o podfinancování lesního hospodářství se všemi negativními důsledky. Bohužel absolutně nedošlo ke zjednodušení pravidel administrace žádosti o příspěvky, rovněž i opakovaný požadavek ze SVOLu na plošné platby jako v zemědělství byl MZe ČR zamítnut. Problém, kdy malý vlastník lesa nezná možnosti čerpání podpory do lesů, stále zůstává. Ve většině případů těmto vlastníkům právě zajišťuje OLH stát prostřednictvím LČR. Rozhodně si myslím, že není vhodným řešením hromadné rozesílání dopisů od generálního ředitele LČR. Jestli příslušní OLH doposud nezajišťovali v tomto ohledu potřebnou poradenskou činnost, tak s tím pravděpodobně nemají potřebné zkušenosti a hlavně ani čas v návaznosti na rozsáhlé revíry a neúměrnou interní administrativu.

Jakou nejčastější chybu v souvislosti s příspěvky majitelé lesů dělají?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. V některých případech nebylo podáno v termínu ohlášení prací za žadatele, či žádost byla podána déle než tři měsíce po dokončení prací. Oba případy vedou k neposkytnutí příspěvku z důvodu administrativního pochybení. S ohledem na náročnost pravidel je nutné skutečně mít vyčleněnu část pracovního úvazku na administraci žádostí. Toto je relativně snadné pouze u větších vlastníků lesa s vlastní organizační strukturou zajišťující správu lesního majetku. Drobný vlastník je zcela jistě odkázán na kvalitu služby ze strany OLH. Je více než patrné, že to léta nefunguje, přestože LČR inkasují nemalé finanční prostředky za tuto „službu“. Zřejmě tomu zásadně nepomůže ani novela lesního zákona definující povinnosti OLH hrazeného státem. Pokud by tyto činnosti měl skutečně revírník pro drobné vlastníky svědomitě plnit v době kalamitní situace, zřejmě by nemohl být odpovědný za rozsáhlý revír a k tomu i zčásti plnit činnost za smluvního partnera, což není mnohdy výjimkou.  Jednou z cest by bylo zřízení lesodohlédacích úřadů s vlastními OLH, kteří by poskytovali i tento servis pro vlastníky do 50 ha. Příklad můžeme hledat v minulosti. Návrh změny státní správy lesů byl ze strany MZe ČR doposud zamítnut.

Obrázek

Kde mohou vlastníci získat detailní informace o svých možnostech?

Pokud bych se odkazoval na výzvu LČR, měl by drobný vlastník lesa potřebné informace získat od revírníka příslušné lesní správy, v jehož obvodu lesní majetek leží. Přál bych těmto vlastníkům, aby jim byla poskytnuta odpovídající poradenská služba ze strany LČR, co se týče příspěvků do lesů. Mám však o tomto velké pochybnosti. Nebude zbývat nic jiného, než čerpat informace z webových stránek MZe ČR www.eagri.cz/prispevky.lesy. V neposlední řadě zůstává možnost vyhledat větší nestátní vlastníky, kteří v této záležitosti mají mnohaleté zkušenosti, což dává předpoklad správné administraci žádosti o příspěvek. Jako příklad bych uvedl třeba Správu Kolowratských lesů. Ve spolupráci s OSSL jsme uspořádali seminář pro drobné vlastníky lesů, který se setkal s velkým ohlasem. Některým zájemcům s administrací žádostí dodnes aktivně pomáháme. Proto bych význam SVOLu a jeho členů právě v tomto ohledu určitě nepodceňoval. Minimálně s ohledem na šíři poskytovaných informací.

Jakou otázku ze strany majitelů lesa ohledně příspěvků nejčastěji dostáváte?

Je možné to rozdělit do dvou skupin. Drobný vlastník mnohdy neví vůbec žádné informace o možnostech čerpání příspěvků na hospodaření v lesích. Zde je nutné soustředit pozornost na reálné možnosti na jeho majetku ve vztahu k prováděným činnostem v lese a v maximální míře pomoci k efektivnímu čerpání příspěvků. I takovýto drobný vlastník lesa (obzvlášť v době kůrovcové kalamity) má pro stát obrovský význam a je důležité, aby řádně hospodařil a tím zachovával přírodní bohatství pro další generace. U druhé skupiny se jedná o větší vlastníky lesa, kteří až na výjimky mají zkušenost s čerpáním příspěvků do lesů v minulých letech. Dotazy jsou tedy detailnější k novým pravidlům a rovněž technickému provedení např. způsob asanace kůrovcové dřevní hmoty.