ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Obavy z douglasky v českých lesích jsou zbytečné

Douglaska tisolistá rozhodně není nebezpečím pro naše lesy. Její přínosy jsou neoddiskutovatelné, jak prokazují mnohé odborné studie a poznatky získané dlouhodobým výzkumem podporovaným Ministerstvem zemědělství i Ministerstvem životního prostředí, na kterém spolupracovaly obě lesnické fakulty, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Výzkumný ústav lesního hospodářství myslivosti, státní i nestátní vlastníci lesů. Tyto odborné vědecké závěry a výsledky seriózního výzkumu však ve své nové výzvě veřejnosti zcela (záměrně) opomíjí Hnutí Duha.

"Toto hnutí opět účelově mate laickou veřejnost, konkrétně svým prohlášením o nebezpečnosti využití douglasky tisolisté v našich lesích. Na základě pouze několika bez kontextu a účelově vybraných publikací prohlašuje tuto dřevinu za druh ohrožující samu podstatu funkčního lesního ekosystému v našich podmínkách," říká Ing. Jiří Novák VÚLHM, v. v. i., VS Opočno k výzvě, kterou ekologické hnutí zveřejnilo na svých stránkách.

"Nejen české lesy, nýbrž lesy v celé Evropě čelí měnícím se podmínkám prostředí. Pokud chceme skutečně zachránit lesy pro další generace, nemůžeme rezignovat na odborné znalosti a zkušenosti, na výsledky lesnického výzkumu a formulovat politická rozhodnutí o budoucím směřování našich lesích na základě pocitů, představ a citací účelově vytržených z kontextu," dodává Ing. František Kučera, přeseda SVOL.

Výsledkem vzájemné interakce lesnické legislativy a legislativy ochrany přírody i jejich praktického naplňování je skutečnost, že zastoupení douglasky v dřevinné skladbě lesů ČR je ve srovnání s dalšími evropskými lesnicky vyspělými zeměmi velmi malé.

Za posledních deset let (viz Zprávy o stavu lesa vydávané MZe) přibylo porostů s douglaskou v průměru 120 ha ročně. I kdybychom toto tempo hypoteticky zpětinásobili a používali douglasku při obnově lesa na 600 ha ročně, dostali bychom se k zastoupení jaké má v Německu (2 %, bez problémů s biodiverzitou, invazivností apod.) za 76 let. Je tedy zřejmé, že katastrofické scénáře o vzniku douglaskových plantáží, jak je popisují tvůrci výzvy, nestojí na racionálním základu a pouze matou veřejnost zajímající se o stav lesa.

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziensii) je považována za zdomácnělou dřevinu v lesním hospodářství ČR. Důvodem je skutečnost, že v našich přírodních podmínkách se nechová agresivně ani se nekříží s domácími dřevinami. Z hlediska ochrany přírody je douglaska řazena mezi dřeviny se schopností samovolně se v dané lokalitě udržet (přirozenou obnovou), nikoliv mezi dřeviny invazně se šířící mimo danou lokalitu.

 

Uvedená tvrzení lze doložit odbornou literaturou z oblasti ochrany přírody. Např. v publikaci „Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky“ (Mlíkovský, Stýblo, ČSOP, Praha 2006) je u douglasky v části „Interakce“ uvedeno mj. toto: „Douglaska je významnou introdukovanou lesnickou dřevinou Evropy. Ve směsi je neutrální, nekříží se. Škůdci téměř netrpí. Studie podrostu douglasky ve srovnání s původními bukovými a borovými porosty v Německu neukázaly žádný negativní dopad douglasky na společenstvo, naopak douglaskové porosty byly bohatší než původní porosty bukové“. Dále v části „Analýza rizika“ se uvádí: „Douglaska je v současnosti v ČR plně etablovaná.  Celkově ve volné krajině nepředstavuje za současného stavu hrozbu ani v ČR, ani v sousedních zemích, kde je také hojně pěstována, a není proto nutnost jakkoli porosty omezovat“.

 

Již v dříve platné vyhlášce MZe č. 83/1996 Sb. byla douglaska řazena na některých stanovištích mezi meliorační a zpevňující dřeviny nebo byla uváděna jako vhodná příměs cílové druhové skladby. V nové vyhlášce MZe č. 298/2018 Sb. došlo na základě aktuálních vědeckých poznatků o funkcích douglasky v lesním porostu (viz Lesnický průvodce VÚLHM Jíloviště-Strnady č. 7/2017) k rozšíření možností jejího uplatnění jako meliorační a zpevňující dřeviny (MZD). Již ze samotné lesnické legislativy však současně vyplývá, že není možné vytvářet monokultury geograficky nepůvodních dřevin (GND) ani porosty s jejich dominantním zastoupením. Naopak se předpokládá pěstování douglasky ve směsi s dalšími dřevinami v podílech a způsobech míšení optimálních po všechny dřeviny zastoupené ve směsi.

Z uvedeného zařazení douglasky mezi MZD zejména vyplývá, že její opad má pozitivní vliv na půdu a že zvyšuje stabilitu a odolnost následného lesního porostu, což lze doložit řadou odborných prací. Tyto vlastnosti douglasky jsou zvlášť významné v klimaticky exponovaných lokalitách, kde v minulosti docházelo ke škodám bořivými větry.


Neméně významným důvodem pro výsadbu douglasky je její  produkční efekt, výrazně převyšující všechny naše domácí dřeviny, a dále možnost zvýšení biodiverzity z důvodu probíhající změny klimatu.

Uvedené lze doložit celou řadou závěrů výzkumných projektů. Navíc rozsáhlý lesnický výzkum produkčních, melioračních a zpevňujících schopností a zdravotního stavu (odolnosti) jednotlivých proveniencí douglasky na dlouhodobých experimentálních výsadbách i nadále pokračuje. Dalším důvodem pro zvýšení podílu douglasky je i její substituční role jako možné náhrady za některé usychající domácí dřeviny (nejen smrk). Probíhající klimatická změna se může významně dotknout také dalších domácích dřevin (jedle nebo buku), zejména pokud rostou níže než ve 3. lesním vegetačním stupni. Problém se zdravotním stavem mají i duby (tracheomykóza), lokálně usychají borovice, modřín a bříza. Omezování škály vhodných a vědecky ověřených dřevin schopných plnit v nejistých klimatických podmínkách funkce lesa proto nemá žádnou logiku a v konečném důsledku může ohrozit vitalitu lesa na rozsáhlých územích.

Stávající legislativa ČR reguluje přísně i původ (provenienci, stanovištní vhodnost) douglasky pro podmínky ČR. V ČR jsou uznány kvalitní zdroje reprodukčního materiálu. V praxi je při obnově lesa preferován reprodukční materiál pocházející z porostů douglasky přizpůsobených místním stanovištním podmínkám. Pokud není takový materiál v konkrétní oblasti ČR k dispozici, je dovoz osiva ze zemí mimo EU prováděn v souladu s nedávno vydanou Metodickou informací k pravidlům přenosu reprodukčního materiálu douglasky tisolisté a jedle obrovské z USA a Kanady.

 

7 konkrétních výtek odborníků z VÚLHM adresovaných Hnutí Duha najdete ZDE.

 

Výsledky výzkumných projektů a zdroje informací:

Slodičák M. et al. (2014): Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2014. 272 s. – ISBN 978-80-7458-65-9

Mauer O., Houšková K. (2014): Stav a vývin kořenového systému douglasky tisolisté na lesních půdách. In: Slodičák M. et al.: Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce 2014. 168-191. – ISBN 978-80-7458-65-9

Novák J. et al. (2018a): Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství ČR. Strnady, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v nakladatelství Lesnická práce 2018. 216 s. – ISBN 978-80-7458-110-6 (Lesnická práce); 978-80-7417-167-3 (VÚLHM).

Novák J. et al. (2018b): Tvorba směsí s douglaskou. Certifikovaná metodika. Strnady, VÚLHM 2018. 33 s. Lesnický průvodce 14/2018. – ISBN 978-80-7417-178-9

O původu douglasky se dozvíte více ZDE.