ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Otevřený dopis Jana Kolowrata Krakowského ministrovi zemědělství

V Rychnově nad Kněžnou, 22. 9. 2017

Vážený pane ministře Jurečko,

obracím se na Vás v souvislosti s vydaným návrhem opatření obecné povahy týkající se zastavení veškerých těžeb v lesích bez ohledu na aktuální stav lesa a vlastnictví. To co jste tímto opatřením dosáhl, nemá skutečně obdoby od sametové revoluce a roku 1992, kdy díky restitučnímu zákonu se započaly napravovat křivdy na vlastnících, kterým byl majetek v roce 1948 ukraden státem. Jakým právem vstupujete do demokratických principů, tržních mechanismů a hospodaření firem? Je pro Vás argumentem pouze § 32 a § 33 lesního zákona č. 289/1995 Sb. k vydání plošného zákazu? Nemusíte se obávat. Jako vlastníci a správci lesních majetků velice dobře víme, jakým způsobem hospodařit a co znamená přednostní zpracování nahodilé těžby. Máme za sebou zpracování skutečných kalamit celostátního a evropského rozsahu jako například v roce 2007 po Kyrilu. Zřejmě tyto argumenty pro Vás nic neznamenají, proto si ukažme na konkrétní problém, který se snažíte zakrýt a nebývalým způsobem přenést na privátní sektor lesního hospodářství, který se z velké části nenachází v situaci kůrovcové kalamity jako státní lesy.

Jako zřizovateli státního podniku LČR s. p. je Vám zcela jistě znám zásadní rozdíl v principech obhospodařování svěřeného státního lesního majetku, tedy majetku všech občanů ČR a lesních majetků obecních a soukromých. Stát zadává veškeré práce v lese formou víceletých tendrů a prodává dříví na lokalitě pařez. V posledních letech jsou u LČR s. p. dosahovány „vynikající“ hospodářské výsledky, bohužel někteří dodavatelé prací ve státních lesích se ocitají na pokraji krachů. Možná by někdo mohl blahopřát státu jako řádnému hospodáři, ale nevyvážený obchodní vztah nikdy nevede k dlouhodobé prosperitě a stabilitě. Ostatně proč Vám dodavatelé odmítají zpracovávat nahodilou těžbu, realizovat prodej kalamitního dříví a žádají o změnu cen v platných smlouvách? Proč se kůrovcová kalamita na severní Moravě stále dál šíří? Třeba najdete odpověď v podobě slova sucho, což velice dobře využíváte i v zemědělství. V podstatě ve  způsobu obhospodařování zemědělské krajiny nic zásadního neměníte. Pořád se jedná o výši dotací a kompenzací bez ohledu na stav zemědělské krajiny a její vodohospodářské funkce. Sucho je rozhodně důležitým faktorem v případě šíření kůrovcové kalamity, přesto bych upozornil na zásadní fakt toho, že systém hospodaření ve státních lesích prostřednictvím vysoutěžených víceletých tendrů zásadně selhal, přispívá k dalšímu šíření kůrovcové kalamity a není schopen operativně vyřešit kalamitní stav, který je možné sledovat v určitých částech Moravy již několik let. Pochopitelně se kůrovcová kalamita dotýká v některých oblastech i nestátních lesů. Další příčinu lze jednoznačně spatřovat v nečinnosti orgánů státní správy lesů v zasažených oblastech, kde by měla prioritně a efektivně řešit s vlastníky lesů zabránění šíření kalamitních škůdců a včasné zpracování dříví. Bohužel se tak nestalo. V televizním rozhovoru v pátek 15. 9. 2017 jste rovněž uvedl, že v souvislosti s vydaným zákazem těžby se zatím s žádnými kompenzacemi ze strany státu nepočítá. Dokážete odpovědět, jakým způsobem mají rodinné podniky, firmy a obce plnit závazky vůči státu z pohledu daní a dalších odvodů za zaměstnance? Jakým způsobem mají vlastníci hradit spoluúčasti v různých realizovaných evropských a národních projektech? Zřejmě Vám tyto důsledky jsou lhostejné, jinak byste postupoval třeba obdobně jako v Bavorsku, kde zákaz těžby je pouze ve státních lesích. Vlastníkům lesů jsou zde poskytnuty kompenzace, daňové úlevy a další racionální opatření s cílem zpracovat urychleně následky kalamity, udržet dřevozpracující průmysl a zaměstnanost. Ve vazbě na dřevozpracující průmysl si asi nikdo nedokáže na MZe uvědomit, že k provozu pil a produkci stavebního řeziva je potřeba dodávek čerstvé smrkové a borové kulatiny a nikoliv jen poškozené dříví z větrné kalamity nebo kůrovcem. Odpověděl jste rovněž tomuto odvětví, jak mají postupovat, pokud jim není možné dodávat čerstvou surovinu ke zpracování a mají nadbytek kůrovcového dříví? Ještě se opomněli osoby výdělečně činné v lesnictví, které jsou rovněž závislé na těžebních činnostech. Nabídnete jim nějaké řešení, jak mají danou situaci zákazu těžeb řešit anebo máte pro ně připravená volná pracovní místa v jiném oboru? Z vydaného opatření je patrné, že zřejmě Vaše Ministerstvo zemědělství není schopno řešit dané problémy konstruktivně ve všech souvislostech, dopadech a návaznostech.

Vážený pane ministře, jako významný vlastník lesních pozemků a hospodář jsem již 11. 4. 2017 v otevřeném dopise vyslovil obavu o omezování vlastnických práv. Bohužel Vy jste moji obavu krátce před volbami potvrdil a svými kroky započal moderní způsob vyvlastňování, které již moje rodina prožila v totalitním režimu. Jak mohu spravovat majetek, pokud mi stát brání v hospodářské činnosti? Nepřeji Vám, abyste se dostal do obdobné tíživé situace ve Vašem rodinném zemědělském podniku. Rovněž mně není lhostejné, jak se dá záměrně měnit, zkreslovat a podávat informace přes média a tím negativně ovlivňovat společnost. To jste příkladně dokázal v posledních dnech, k čemuž Vám mohu jen pogratulovat. Žijeme skutečně stále v demokracii, pokud stát zasahuje tímto bezohledným způsobem do našich vlastnických práv? Mohu od Vás na tuto otázku vůbec očekávat odpověď?

S úctou
Jan Kolowrat Krakowský Liebsteinský
„Pro Fidelitate - věrně a stále“

.......................................

Plné znění dopisu, který byl odeslán ministrovi zemědělství 26.9.2017, ke stažení zde.