ČeskyEnglish

SVOL - Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Dřevěná kniha prosazována i za cenu zkreslovaných informac

„Dřevěná kniha prosazována i za cenu zkreslovaných informací“

Tisková zpráva SVOL - Pelhřimov, 1.2.2011

Dřevěnou knihu, jako koncepci hospodaření státního podniku Lesy České republiky, prosazuje ministerstvo zemědělství  již dva měsíce bez ohledu na to, že je v rozporu s dosavadními výsledky jednání expertní skupiny  Národního lesnického programu II. a že proti ní s pádnými argumenty vystupují Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, Sdružení živnostníků v lesním hospodářství, Hnutí Duha i vlastníci nestátních lesních majetků  (SVOL).  Naprostá většina těchto argumentů je ale ze strany ministra zemědělství a jeho úřadu buď přehlížena, bagatelizována, nebo překrucována.
Na zasedání Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v Senátu Parlamentu ČR minulý týden pan ministr ve svém vystoupení obhajujícím před členy výboru svoji Dřevěnou knihu např. prohlásil, že tato kniha byla předem projednána se soukromými vlastníky lesů. Co je míněno oním projednáním a které soukromé vlastníky pan ministr myslel? Předseda SVOL, největší organizace zastupující české majitele a správce nestátních lesních majetků (v současné době hospodaří na více než 13 % všech lesů v republice), byl poprvé seznámen s Dřevěnou knihou na jednání kulatého stolu ministra v srpnu 2010. Věcné připomínky a návrhy řešení, které od té doby předložil, byly paušálně zamítány -  ze strany ministra nebyl zájem o nich vůbec diskutovat.
Pan ministr ve svém vystoupení v Senátu obhajoval nutnost prodeje dříví při P (při pni) i tím, že by LČR musely při případném prodeji dříví na OM (odvozním místě z lesa) vynaložit kolem 2 miliard Kč na potřebné vybavení manipulačních skladů, techniky apod. Zde je zřejmě zneužívána nedostatečná znalost problematiky členy výboru, kdy jim jsou jako argument podsouvány zcela zbytečné náklady na budování expedičních (manipulačních) skladů a je zde zaměňován prodej dříví na OM a z ES, který sice přináší vyšší zpeněžení dříví, ale i vyšší náklady a je od něho v současné době i nestátními vlastníky upouštěno. V této souvislosti je třeba říci, že do konce loňského roku LČR prodávaly 50 % veškerého dřeva na odvozním místě! Tehdy miliardové prostředky na vybavení pro prodej OM nepotřebovaly?
Na zasedání  senátního výboru obhajoval pan ministr Dřevěnou knihu i pomocí tržeb za dříví, získaných podle jednotlivých způsobů prodeje a asi nepřekvapí, že čísla uváděná z lokality „při P“ byla nejvýhodnější. Toto lze těžko porovnávat s jinými nestátními majetky, které tento způsob prodeje nepoužívají pro jeho nevýhodnost. Nezpochybnitelným a porovnatelným výsledkem je zisk z hospodaření vztažený na 1 ha obhospodařované plochy lesů. Ze zpráv o hospodaření LČR vyplývá, že se tento zisk v letech 2008 a 2009 pohyboval od 523 Kč/ha po 580 Kč/ha, přičemž navíc byl dosažen z 59 % a 78 % prodejem dlouhodobého majetku, tedy většinou rozprodáváním nemovitostí a pozemků, nikoli výsledkem lesnického hospodaření.
U městských lesů byly v daných letech dosahovány násobně lepší výsledky. Podle ekonomického šetření v uvedených letech bylo dosaženo výnosu 2.324 Kč/ha a 1.687 Kč/ha  a např. v Pardubickém kraji podle zprávy ČTK z 31.1.2011 v roce 2010 v průměru 1.700 – 2.500 Kč /ha, město Polička pak získalo 4.052 Kč/ha, a kolem 3.000 Kč/ha obce sdružené v Lesním družstvu Vysoké Chvojno. Je tedy zřejmé, že výsledek hospodaření obecních a městských majetků je pro obce a města výrazně vyšším přínosem, než dosahuje hospodaření LČR a to přes všechny proklamace o optimalizaci postupů při zadávání prací a výběru způsobů prodeje dříví.

Na závěr jedna zásadní otázka: „Proč ministerstvo zemědělství a vláda neřeší úpravu zákona č.137/2006  Sb., o veřejných zakázkách, na podmínky v lesnictví, nebo zakázky pro hospodaření v lesích z tohoto zákona nevyváže?“ .